Lengua Kiliwa. Diccionario Kiliwa - Español
| Kiliwa | Español |
| Kiliwa | Español |
|---|---|
| iy psejuaal | Rascarse (la cabeza) |
| 'aau | Caminar |
| 'Chi'in | Mosca |
| 'chíin máyuup | Mosco |
| 'chiin tay / 'chiin nat kuwáa / 'chíin kual / j'chiin | Chamarra |
| 'chíin yaay juwaa | Chaleco |
| 'ee | Decir |
| 'eel | Llagas / Sarna |
| 'eel | Sarna / Llagas |
| 'haa | Sí |
| 'iy | Cabeza |
| 'iy 'koos | Greñudo / Greñuda |
| 'iy jala'pee | Cerebro |
| 'iy jo'sáwi / 'iy melaj / 'iy 't'ut | Pelón / Calvo |
| 'iy kbkajkaau tay | Peluquero |
| 'iy melaj | Calvo / Pelón |
| 'iy ñimi' / 'iy chipa' | Pelo |
| 'iy p'guub | Penacho |
| 'iy p'naabu | Trenza (del cabello) |
| 'iy pa' gap | Dolor de estómago |
| 'iy pesejuaalu | Peine |
| 'iy pichikuíilg / chimi' pichikuíilg | Voltear |
| 'iy piyaag u' | Peineta |
| 'iy pmjigugu | Listón |
| 'iy pók | Nuca |
| 'iy pse'juaal | Peinarse |
| 'iy si'pí | Despeinado |
| 'iy tay | Cabezón / Cabezona |
| 'ja' jpi' jenaaj | Poza / Represo |
| 'ja' kojáa | Licor |
| 'ja' mool juwaat u' | Rompiente (del mar) |
| 'ja' nat pajkaay u' | Puente |
| 'ja' piwaap | Catarata (de agua) |
| 'ja' puwígu | Remolino (de agua) |
| 'ja' sáj | Gasolina / petróleo |
| 'ja' tay | Playa |
| 'ja' tay juwaat u' | Colonet (poblado) |
| 'ja'ag | Aguado / Líquido |
| 'ja'ag | Líquido / Aguado |
| 'ja'l pejepíl | Nadar |
| 'jaal / jaal | Pino (vegetal) |
| 'jaani / pji'il | Liso |
| 'juá | Revolución/Revuelta/Desorden |
| 'juá jíiy u' | Hacer guerra (varios) |
| 'juá jóoy | Hacer guerra (pleito de uno) |
| 'jueey pa' | Planta (variedad) |
| 'jwá | Desorden/revolución / Revuelta |
| 'káa | Romerillo (vegetal) |
| 'káa pecháa | Errar / Fallar (con proyectil) |
| 'kaak | Cuervo |
| 'kaap | Abrir |
| 'kaap | Perforar |
| 'kaay / 'káy | Islaya (vegetal) |
| 'kaay / uweey japaag u’ | Cantil |
| 'káwi | Fragmento / Pedazo |
| 'kiis | Largo |
| 'kiis | Lengua de vaca (vegetal) |
| 'kuaay | Tío (materno) |
| 'kual | Rojo |
| 'kual ni'jili | Guinda |
| 'kuap | Encino blanco (vegetal) |
| 'kuap kual | Encino rojo (vegetal) |
| 'kuapp | Mariposa |
| 'kueeu | Pino piñonero (vegetal) |
| 'kueeu | Piñón (fruto) |
| 'kuiiy | Nube |
| 'kuiiy / 'ma'y 'pooy / eñiaay ’kuiiy | Nublado / Nebulosa |
| 'kuiiy / óujaak / újaak | Lluvia / Llover |
| 'kuiiy koos | Chubasco |
| 'kuiiy óujaak 'maay / 'kuiiy jújaak / ’kuiiy jáam | Tormenta |
| 'kuiiy uwi' pelsáa | Huracán |
| 'kuíl | Atoró |
| 'kuit | Qué? |
| 'kuít kunel msígl mat | Inútil |
| 'kuít sé | Cosa |
| 'kuwil ñao wiyau | Comprado |
| 'looy | Mal venéreo |
| 'lpaa jooy | Pagar |
| 'lpaa mat | Barato |
| 'ltechaja'y | Canta |
| 'ltechaja'y | Cantar |
| 'ltukuchaja'y tay | Cantante |
| 'm'aa | Quién? |
| 'ma'a | Palmilla (vegetal) |
| 'Ma'a / 'ma'a saa | Dátil (vegetal) |
| 'ma'a kún | Nadie |
| 'ma'a piña' j'yieel jojú u' | Hacer cuerdas (de palmilla) |
| 'ma'a set | Alguien |
| 'ma'y | Cielo |
| 'ma'y 'pooy / 'kuiiy | Nebulosa / Nublado |
| 'maal | Maguey (vegetal) |
| 'maal | Mezcal (vegetal) |
| 'maat | Mundo |
| 'maat | Suelo / Piso |
| 'maat | Terreno |
| 'maat | Tierra |
| 'maat 'jpaan mjoy | Aflojar |
| 'maat 'mpemegaay ojooy | Remover (la tierra) |
| 'maat 'nsajaay jooy | Medir (terrenos) |
| 'maat águi | Temblar / Temblor (de tierra) |
| 'maat chipam / 'maat kuyoo 'milsúu | Primavera |
| 'maat chkueeg | En declive |
| 'maat enok u' / 'maat púu | Hoyo |
| 'maat j'yiil / 'maat pcha'abu | Surco |
| 'maat ja' jpi'iI | Inundar |
| 'maat jaljal e' | Temblar (cuerpo) |
| 'maat jchiaap u' | Ruina |
| 'maat jechaap | Arar |
| 'maat jíl é / mil pjíl | Deslizarse / Resbalarse |
| 'maat jmíin | Roció / Sereno |
| 'maat jo'sawi / 'maat jo'sawi tay / ’maat tay | Valle |
| 'maat jpi'il | Basura |
| 'maat júu | Arena |
| 'maat káp | Perderse |
| 'maat káp u' | Hoyo (de animal) |
| 'maat kekual pi'wilu | Ladrillo |
| 'maat ko'looy 'mkuskuaay | Panteonero |
| 'maat kpechíp / ’chiip | Barrer |
| 'maat kuápi | Norteado |
| 'maat kuchíbi paa | Emigrar |
| 'maat kuiil ím | Hace años |
| 'maat kuñaam | San Telmo (poblado) |
| 'maat metejeel / ’maat tejeey | Barranca |
| 'maat mgaay jaay | Año nuevo |
| 'maat pí pipaay | Desmayo |
| 'maat pi' e' | Irregular / Deforme |
| 'maat pi' tíñi | Tembloroso |
| 'maat pjechaap u' | Arado |
| 'maat pji'g e' | Resbalar |
| 'maat ppán | Calentar |
| 'maat pujusáwi júu | Trapear |
| 'maat puwílu | Adobe |
| 'maat s'aay | Sequía |
| 'maat s'jual | Rastrillar |
| 'maat sa' mak / 'maat sa' piki' | Desempolvar |
| 'maat skuée u' / ti'ilu jiyú / jkueeu / jkuíigu | Remolino |
| 'maat t'pa'u | Sembrado |
| 'maat tichíp u' | Escoba |
| 'maat tiyuu | Embrujado |
| 'maat u'looy | Cementerio / Panteón |
| 'maat u'looy | Panteón / Cementerio |
| 'maatel ti'lu | Aterrizar |
| 'maatiaak | Desierto |
| 'maatiak kuchíbi | Propiedad ajena |
| 'maatiam kupám | Envejecido (cerca de fallecer) |
| 'maats pítu kulooy o' | Infierno |
| 'maatu / 'maat múgu | Abajo |
| 'maay | Muy |
| 'mákal | Rata (casera) |
| 'mat pípaat / je'nok jípaat | Desenterrar |
| 'matel pelak | Aplastado |
| 'matiaam | Lejos |
| 'mchúwilu | Untar |
| 'mechaa | Peso (de volumen) |
| 'mee / je'mee / jmee | Llorar |
| 'mee tay / je'mee tay | Llorón / Llorona |
| 'mi' | Oruga (sin vello) |
| 'mieem | Ponte! |
| 'mílsoou / 'melsuu | Azul |
| 'mjuwakm | Alcanzar |
| 'mkmsijil | Kilo |
| 'mpesajaay | Completar |
| 'mpichiwílu | Frotar / Sobar |
| 'msajaay yió | Completamente |
| 'mskuaay | Cuidar / Vigilar |
| 'mskuaay | Vigilar / Cuidar |
| 'muu ñimi' | Cobija |
| 'neel | Tentar (de tocar) |
| 'nkosekuaay | Administrador / Gerente |
| 'nkosekuaay | Gerente / Administrador |
| 'npaap | Higo (fruto y planta) |
| 'ntesekuaay | Irresponsable |
| 'pa' tíim | Punta (de flecha) |
| 'paa 'maay | Caro |
| 'Páa / p'páa | Acostarse |
| 'paal | Calor |
| 'paal | Pitaya (vegetal) |
| 'paal teñuu | Calentura |
| 'paal tgap | Fiebre |
| 'págu | Conejo |
| 'págu | Julio |
| 'págu | Junio |
| 'págu / 'maat 'págu | Verano |
| 'págu si' | Guisado (de conejo) |
| 'pám pchiát | Cayéndose |
| 'pan | Pan |
| 'páy li' / 'maykuyák uwa' saau | Sacerdote |
| 'pi' | Tocar |
| 'píin | Mamón (grosería) |
| 'pooy | Humo |
| 'pooy ku'pali | Gris |
| 'pooy sít | Vapor |
| 'púu | Chamizo blanco (vegetal) |
| 'puu | Poder (verbo) |
| 'S'oo | Papá |
| 'sáa | Huata (vegetal) |
| 'sáa paait | Huata (fruto) |
| 'sáa paayt | Fruto de huata |
| 'sée | Zopilote |
| 'sii | Tía joven |
| 'sítu / 'maat sítu | Invierno |
| 'soj | Suelto |
| 'sók | Tule (vegetal) |
| 'táaup / 'paau | Abeja |
| 'Tal 'tal kué / ’tal ’tal é / 'tal 'tal ét cháu | Gateando (de gatear) |
| 'tat | Perro (nombre genérico) |
| 'tat / 'tí | Espina |
| 'tat ja'l kuyak | Lobo marino |
| 'tat kekóo | Perro (hembra) |
| 'tat kumeey | Perro (macho) |
| 'tat sa'awi | Perrito |
| 'tat tay | Perrote |
| 'táuup / 'teeyp | Ancho |
| 'táuup / jétau | Extendido |
| 'tay 'maay | Torpe |
| 'teet / ja' tay tukuyak | Pez |
| 'teet ku'looy / 'teet tayu | Tiburón |
| 'tet piyaa u' | Anzuelo |
| 'tíim nay | Pistola |
| 'tíim piyaau | Cargar (arma) |
| 'tíim tay | Escopeta / Rifle |
| 'tím | Rifle |
| 'wil | Duro |
| A'a | Tuna (fruta) |
| A'ak | Quiote (fruto de maguey) |
| A'al | Bellota amarga (fruto) |
| A'al | Encino (bellota amarga) |
| A'au | Andar |
| A'au / a'au jiñaam | Fuego |
| A'au / pichi' tay | Hoguera / Lumbre / Fogata |
| A'au chi'il u' | Foco / Lámpara |
| A'au chi'ilu | Luz |
| A'au kuaan | Cerillos |
| A'au kumust pa' tay | Bombero |
| A'au mloot | Chispa |
| A'au pichi' | Atizar |
| A'au pichi' u' | Chimenea |
| A'au pkuaan | Prender / Encender (cerillos) |
| A'au s'pool | Hollín / Tizne |
| A'au yáawi | Aluzar / Alumbrar |
| A'auchílu | Vela |
| A'awiyáwi | Foco (lámpara) |
| A'awiyáwi | Luces (en general) |
| A'awiyáwi / a'a auchi'ilu | Lámpara |
| A'awiyáwi megayu koy | Electricista |
| A'bobuín | Cuáles? |
| A'jñaat | Jalar / Tirar |
| A'jñaat | Tirar / Jalar |
| Abel | Dónde? |
| Abel jaam | Perdido |
| Abel set | Alguna parte |
| Aja'al 'kuak | Amasar |
| Ajaa | Mezquite (vegetal) |
| Ajáa / kú paa | Voy |
| Ajáa kuaan | Baya de mezquite (fruto) |
| Ajak nimayu pesi' | Ubre / Chichis |
| Ajak nimayu sa' pojooy | Hacer mantequilla |
| Ajak sa' | Cebo / manteca |
| Ajak sa' | Manteca (de res) |
| Ajak sa' aja'g | Aceite |
| Ajak saau | Becerro |
| Ajchia'ak | Frío |
| Ajchiaajo | Aburrido |
| Ajkaay | Con permiso |
| Ajkolap | Siguiente (el que sigue) |
| Ajmcheen | Recargarse |
| Ajpajkaay | Contagiado |
| Ajsi'tm | Arrancar |
| Ak kupaayp | Jilote (fruto tierno del maíz) |
| Akj'laaj | Pegado |
| Akñiaamat | Próximo / Junto |
| Akpu'nay | Engancharse |
| Aktíluuk | Rodar (persona u objeto) |
| Aktukupa' | Curar |
| Ausjuojaa | Encontrar |
| Ch'eek | Subir / Trepar |
| Ch'eek | Trepar / Subir |
| Ch'jmee jooy | Hervir |
| Cha' / tcha' | Caldo / Jugo |
| Cha' / tcha' | Jugo / Caldo |
| Cha'ki | Arrojar / Tirar |
| Cha'ki | Tirar / Arrojar |
| Cha'p | Rajado |
| Chee / chii | Beber |
| Cheel kojip | Espiga (parte de un vegetal) |
| Chekini pok | Pulmón |
| Chemeep pi'wápm | Derramar / Rebozar |
| Chia' / cha’a | Morder |
| Chia'ak 'maay | Pendiente (rasgo orográfico) |
| Chiáke | Abandonar |
| Chigoou | Ropa |
| Chíin | Reír |
| chiin pókol kuwáa | Camiseta |
| Chiin tay | Risueño / Risueña |
| Chikueeu | Chiflar |
| Chikueeu | Silbido |
| Chimee koy | Llenar |
| Chimi jak 'kiss / 'páa kiss | Puntiagudo |
| Chimí jak / chimi' | Cuello |
| Chimí pojuguguu | Pañuelo |
| Chimí smjeel | Papada (parte de la cabeza) |
| Chimiil pjenaj | Ahogar (con algo) |
| Chimil piyúu | Asfixiar |
| Chimil píyuu | Atragantarse / Ahogarse |
| Chínkueel u' | Revolcarse |
| Chipáat | Afuera |
| Chipam jmi'k | Treinta |
| Chipam jmi'k, jmi'k tmaljaa | Treinta y tres |
| Chipam jmi'k, jmi'kl paayp tmaljaa | Treinta y ocho |
| Chipam jmi'k, juwak tmaljaa | Treinta y dos |
| Chipam jmi'k, juwakl paayp tmaljaa | Treinta y siete |
| Chipam jmi'k, mnak tmaljaa | Treinta y cuatro |
| Chipam jmi'k, msig tmaljaa | Treinta y uno |
| Chipam jmi'k, msigl paayp tmaljaa | Treinta y seis |
| Chipam jmi'k, msigl tkmat tmaljaa | Treinta y nueve |
| Chipam jmi'k, salchipam tmaljaa | Treinta y cinco |
| Chipam juwak | Veinte |
| Chipam juwak, jmi'k tmaljaa | Veintitrés |
| Chipam juwak, jmi'kl paayp tmaljaa | Veintiocho |
| Chipam juwak, juwak tmaljaa | Veintidós |
| Chipam juwak, juwakl paayp tmaljaa | Veintisiete |
| Chipam juwak, mnak tmaljaa | Veinticuatro |
| Chipam juwak, msig tmaljaa | Veintiuno |
| Chipam juwak, msigl paayp tmaljaa | Veintiséis |
| Chipam juwak, msigl tkmat tmaljaa | Veintinueve |
| Chipam juwak, salchipam tmaljaa | Veinticinco |
| Chipam mnak | Cuarenta |
| Chipam mnak, jmi'k tmaljaa | Cuarenta y tres |
| Chipam mnak, jmi'kl paayp tmaljaa | Cuarenta y ocho |
| Chipam mnak, juwak tmaljaa | Cuarenta y dos |
| Chipam mnak, juwakl paayp tmaljaa | Cuarenta y siete |
| Chipam mnak, mnak tmaljaa | Cuarenta y cuatro |
| Chipam mnak, msig tmaljaa | Cuarenta y uno |
| Chipam mnak, msigl paayp tmaljaa | Cuarenta y seis |
| Chipam mnak, msigl tkmat tmaljaa | Cuarenta y nueve |
| Chipam mnak, salchipam tmaljaa | Cuarenta y cinco |
| Chipam msig | Diez |
| Chipam msig u' kuetet chipam msig | Diez mil |
| Chipam msig u' kuetet jmi'k | Tres mil |
| Chipam msig u' kuetet juwak | Dos mil |
| Chipam msig u' kuetet juwakl paayp | Siete mil |
| Chipam msig u' kuetet mnak | Cuatro mil |
| Chipam msig u' kuetet msig | Mil |
| Chipam msig u' kuetet msigl paayp | Seis mil |
| Chipam msig u' kuetet msigl tkmat | Ocho mil |
| Chipam msig u' kuetet salchipam | Cinco mil |
| Chipam msig u' kun yuu msigl paayp, juwakl paayp tmaljaa | Sesenta y siete |
| Chipam msig u' kun yuu msigl paayp, msigl tkmat tmaljaa | Sesenta y nueve |
| Chipam msig u' kun yuu chipam jmi'k | Trescientos |
| Chipam msig u' kun yuu chipam jmi'kl paayp | Ochocientos |
| Chipam msig u' kun yuu chipam juwak | Doscientos |
| Chipam msig u' kun yuu chipam juwakl paayp | Setecientos |
| Chipam msig u' kun yuu chipam mnak | Cuatrocientos |
| Chipam msig u' kun yuu chipam msigl paayp | Seiscientos |
| Chipam msig u' kun yuu chipam msigl tkmat | Novecientos |
| Chipam msig u' kun yuu chipam salchipam | Quinientos |
| Chipam msig u' kun yuu jmi'kl paayp | Ochenta |
| Chipam msig u' kun yuu jmi'kl paayp, jmi'k tmaljaa | Ochenta y tres |
| Chipam msig u' kun yuu jmi'kl paayp, jmi'kl paayp tmaljaa | Ochenta y ocho |
| Chipam msig u' kun yuu jmi'kl paayp, juwak tmaljaa | Ochenta y dos |
| Chipam msig u' kun yuu jmi'kl paayp, juwakl paayp tmaljaa | Ochenta y siete |
| Chipam msig u' kun yuu jmi'kl paayp, mnak tmaljaa | Ochenta y cuatro |
| Chipam msig u' kun yuu jmi'kl paayp, msig tmaljaa | Ochenta y uno |
| Chipam msig u' kun yuu jmi'kl paayp, msigl paayp tmaljaa | Ochenta y seis |
| Chipam msig u' kun yuu jmi'kl paayp, msigl tkmat tmaljaa | Ochenta y nueve |
| Chipam msig u' kun yuu jmi'kl paayp, salchipam tmaljaa | Ochenta y cinco |
| Chipam msig u' kun yuu juwakl paayp | Setenta |
| Chipam msig u' kun yuu juwakl paayp, jmi'k tmaljaa | Setenta y tres |
| Chipam msig u' kun yuu juwakl paayp, jmi'kl paayp tmaljaa | Setenta y ocho |
| Chipam msig u' kun yuu juwakl paayp, juwak tmaljaa | Setenta y dos |
| Chipam msig u' kun yuu juwakl paayp, juwakl paayp tmaljaa | Setenta y siete |
| Chipam msig u' kun yuu juwakl paayp, mnak tmaljaa | Setenta y cuatro |
| Chipam msig u' kun yuu juwakl paayp, msig tmaljaa | Setenta y uno |
| Chipam msig u' kun yuu juwakl paayp, msigl paayp tmaljaa | Setenta y seis |
| Chipam msig u' kun yuu juwakl paayp, msigl tkmat tmaljaa | Setenta y nueve |
| Chipam msig u' kun yuu juwakl paayp, salchipam tmaljaa | Setenta y cinco |
| Chipam msig u' kun yuu msigl paayp | Sesenta |
| Chipam msig u' kun yuu msigl paayp, jmi'kl paayp tmaljaa | Sesenta y ocho |
| Chipam msig u' kun yuu msigl paayp, jmi'kl tmaljaa | Sesenta y tres |
| Chipam msig u' kun yuu msigl paayp, juwak tmaljaa | Sesenta y dos |
| Chipam msig u' kun yuu msigl paayp, mnak tmaljaa | Sesenta y cuatro |
| Chipam msig u' kun yuu msigl paayp, msig tmaljaa | Sesenta y uno |
| Chipam msig u' kun yuu msigl paayp, msigl paayp tmaljaa | Sesenta y seis |
| Chipam msig u' kun yuu msigl paayp, salchipam tmaljaa | Sesenta y cinco |
| Chipam msig u' kun yuu msigl tkmat | Noventa |
| Chipam msig u' kun yuu msigl tkmat, jmi'kl paayp tmaljaa | Noventa y ocho |
| Chipam msig u' kun yuu msigl tkmat, jmi'kl tmaljaa | Noventa y tres |
| Chipam msig u' kun yuu msigl tkmat, juwak tmaljaa | Noventa y dos |
| Chipam msig u' kun yuu msigl tkmat, juwakl paayp tmaljaa | Noventa y siete |
| Chipam msig u' kun yuu msigl tkmat, mnak tmaljaa | Noventa y cuatro |
| Chipam msig u' kun yuu msigl tkmat, msig tmaljaa | Noventa y uno |
| Chipam msig u' kun yuu msigl tkmat, msigl paayp tmaljaa | Noventa y seis |
| Chipam msig u' kun yuu msigl tkmat, msigl tmat tmaljaa | Noventa y nueve |
| Chipam msig u' kun yuu msigl tkmat, salchipam tmaljaa | Noventa y cinco |
| Chipam msig u' kun yuu salchipam | Cincuenta |
| Chipam msig u' kun yuu salchipam, jmí'''k tmaljaa | Cincuenta y tres |
| Chipam msig u' kun yuu salchipam, jmí'kl paayp tmaljaa | Cincuenta y ocho |
| Chipam msig u' kun yuu salchipam, juwak tmaljaa | Cincuenta y dos |
| Chipam msig u' kun yuu salchipam, juwakl paayp tmaljaa | Cincuenta y siete |
| Chipam msig u' kun yuu salchipam, mnak tmaljaa | Cincuenta y cuatro |
| Chipam msig u' kun yuu salchipam, msig tmaljaa | Cincuenta y uno |
| Chipam msig u' kun yuu salchipam, msigl paayb tmaljaa | Cincuenta y seis |
| Chipam msig u' kun yuu salchipam, msigl tkmat tmaljaa | Cincuenta y nueve |
| Chipam msig u' kun yuu salchipam, salchipam tmaljaa | Cincuenta y cinco |
| Chipam msig u’ kun yuu chipam msig | Cien |
| Chipam msig, jmi'k tmaljaa | Trece |
| Chipam msig, jmi'kl paayp tmaljaa | Dieciocho |
| Chipam msig, juwak tmaljaa | Doce |
| Chipam msig, juwakl paayp tmaljaa | Diecisiete |
| Chipam msig, mnak tmaljaa | Catorce |
| Chipam msig, msig tmaljaa | Once |
| Chipam msig, msigl paayp tmaljaa | Dieciséis |
| Chipam msig, msigl tkmat | Diecinueve |
| Chipam msig, salchipam tmaljaa | Quince |
| Chipám msigl u' | Décimo (número ordinal) |
| Chipi' | Pinacate (insecto) |
| Chmiil / nimayu yaay / símiil | Pecho |
| Chmiilk sit | Eructar |
| Chmkáal | Calandria (ave) |
| Cholechool / yuu ha' chonechóon | Arrugas |
| Chpáau | Cahuilla / Mosco |
| Chpeeyp | Derecho (recto) |
| Chu' wayp | Casar (matrimonio) |
| Chu' wayp / maat kumjuwak | Matrimonio |
| Chuguwa' / tmaa wa' | Mercado / Tienda |
| Chuguwa' / uwa' Kuchigooup | Tienda / Mercado |
| Chuguwa' tay | Supermercado |
| Chuu / ejíp | Fumar |
| Chuwáas | Zancudo |
| Chuwilo | Arroyo |
| Chuwilo nmi' tay | Arroyo de León (poblado) |
| Chuwílo pajkaay | Cruzar el río |
| E'ñiée | Yerno |
| E'ñieeyp | Cinturón |
| E'ñiey | Tener / Tengo |
| E'ñieyu | Tenemos |
| E'ñiilp | Cabrón (grosería) |
| E'ñoom | Este (punto cardinal) |
| Ejí' | Cebolla (fruto y planta) |
| Eji' pílkuyak | Cebollín (vegetal silvestre) |
| Eji'p mlti' | Tabaco coyote (vegetal) |
| Eljaa | Homosexual / Puto |
| Eljaa | Puto / Homosexual |
| Elpa' | Poner (depositar) |
| Eltí paját 'maay / 'mee seeyp | Avergonzado / Apenado |
| Elti' paatu | Pensar |
| Emeel si'waa | Tupido |
| Eña' | Chocar |
| Eña' / peñaal / peña't u' | Machacar |
| Eñaay | Ocotillo (vegetal) |
| Eñaay eñie'ey | Cuando quiera |
| Eñaay kukua'p / teeyp | Anochecer |
| Eni' u' | Rincón |
| Eñiaay | Día / Sol |
| Eñiaay | Sol / Día |
| Eñiaay kujám | Puesta (del sol) |
| Eñiaay kuteey | Tardes (buenas tardes) |
| Eñiaay kuteey / eñiaay kubuteey | Atardecer |
| Eñiaay msíg | Un día |
| Eñiaay pajkaay u' | Hace unos días |
| Eñiaay teeyt eñoo / eñiaay pskueegu | Eclipse (de sol) |
| Eñiaay teseebo / eñiaay pajaay | Reloj |
| Eñiaay yuusé jáam | Arco iris |
| Eñien e' | Llamar |
| Eñoo | Matar |
| Eñoop | Luchar (pelear) |
| Eñoop | Pelear |
| Eñoop tay | Peleonero |
| Etáti | Espinoso |
| Eyuu pa' | Guardar |
| Gap | Dolor |
| Há' | Boca |
| Ha' a'suk | Estornudar |
| Ha' cha' | Saliva |
| Ha' cha' ou e' | Baboso / Babosa |
| Ha' jonan | Paladar |
| Ha' jowá 'laj | Cachetear / Abofetear |
| Ha' jowá / yuu ha' | Cachete |
| Ha' jowáa 'laj | Abofetear / Cachetear |
| Ha' juwaa | Mandíbula / Quijada |
| Ha' Juwáa / ha' jláau | Quijada |
| Ha' Kumaag | Hablando (de hablar) |
| Ha' kumaag tay | Abogado |
| Ha' Kumaag tay | Orador / Abogado |
| Ha' kumaag tay | Televisión |
| Ha' kumaag uñaa u' | Político |
| Ha' mat | Mudo / Muda |
| Ha' mat | Tartamudo / Tartamuda |
| Ha' matum kuyak / ha' jeey jepat | Labio inferior |
| Ha' mí / j'mig | Sudor |
| Ha' natun kuyak / ha' jeey jepat | Labio superior |
| Há' ñimí | Barba |
| Há' nimí natum kuyak | Bigote |
| Ha' ñimi' psejuaal | Rasurar |
| Ha' ñiuul tsaau u' / ha'l tbsaa u' | Espejo |
| Ha' nmaag | Hablar |
| Ha' nmaag mgaay é | Hablar bien |
| Ha' p'paagu | Bostezar |
| Ha' p'sejiil | Enjuagarse (la boca) |
| Ha' paal | Lengua |
| Ha' pmaa | Mentira |
| Ha' pmaa tay | Mentiroso |
| Ha' pmat | Callar |
| Ha' sít | Voz |
| I'il psáau | Espulgar |
| I'iy jecheen | Liendre |
| I'pá | Leña |
| I'pá | Palo |
| I'pá 'waat saay u' | Madera |
| I'pá / semeel | Rama |
| I'pá jia'gu | Garrocha (palo para saltar) |
| I'pá jpók | Poste |
| I'pá miiy agche' | Zancos |
| I'pá mjuaat jpooj / mjuwáato | Garrotazo |
| I'pá tay | Macana / Garrote |
| I'pá tíim | Arco |
| I'pá tkáa u' | Hacha |
| I'pá tnewáyu | Cañuelas (juego) |
| I'pá wilp | Garrote |
| I'pa' kupaay tay | Leñador |
| I'pat / ji’pat | Sacar |
| Ijáau | Sauce (vegetal) |
| Iji'p | Tabaco |
| íl | Piojo |
| Iñiipu u' | Antónimo / Contrario |
| Iñiipuú | Contrario / Antónimo |
| Ipáa | Gente |
| Ipaa 'maat suwí | Bastón |
| Ipaa cha'amuí | Tijuana (ciudad) |
| Ipáa kmesaap ñímaat | Extranjero |
| Ipaa ku'looy na'kuwaa / ipaa | Enemigo |
| Ipaa kuchigooup / kuchigooup | Rico (de dinero) |
| Ipaa kusakalp / nayta' u'bu'páa | Montura |
| Ipáa maat kupenílu | Masajista |
| Ipáa ñoom kuyuu | San José de la Zorra (indios) |
| Ipáa patukupá tay | Obrero / Trabajador |
| Ipaa pí ajaa u' | Ataúd |
| Ipáa wa' | Familia |
| Ipaan ñjmaan | Madroño (vegetal) |
| Ipáat ílak | La Huerta (grupo indígena) |
| Ipók jak | Espalda (media) |
| Ipok jak / yipók smaa jak | Vértebra |
| Iyuu / piyaau | Agarrar |
| J'aay / pjaay | Pintar |
| J'cha'p | Rajar / Abrir |
| J'cheen / 'chiin | Camisa |
| J'cheen saau | Probar (camisa) |
| J'chiaam | Abandonado |
| J'chool | Feo / Fea |
| J'chool 'maay / kujuchool ’maay | Horrible |
| J'choom | Ayer |
| J'ey mí | Costal |
| J'ilu | Liebre |
| J'ilu spók | Almohada de liebre (vegetal) |
| J'kueegu / semeel kujaam | Junco (vegetal) |
| J'kueey | Espalda (arriba) |
| J'kuigu | Cazar |
| J'lau | Conejo (cola blanca) |
| J'mee | Rebuznar |
| J'mig u' | Sudado |
| J'min | Celos (mujer) |
| J'mino | Gavilancillo (ave) |
| J'minp | Celos (hombre) |
| J'msiila | Lagartija (grande) |
| J'ná | Alacrán |
| J'ná táyio | Ciempiés |
| J'naa / j'na kak | Rana |
| J'naa kaach | Renacuajo |
| J'naa kaak táyio | Rana toro / Sapo |
| J'naa kaak táyio / j'naa kaach | Sapo / Rana toro |
| J'naan | Cerco(a) |
| J'naj | Cerrar |
| J'naj / j'naanen j' naj | Cerrado |
| J'ñieel / mool | Espuma |
| J'páal | Berrendo |
| J'paam | Caer |
| J'paam / j'paam tay | Flojo / Floja |
| J'silo / káp / mkáp | Agujero |
| J'ta' | Tuétano |
| J'táp | Cubrir |
| J'tiyuup | Relajarse / Estirarse |
| J'wino / tejiip | Crecer |
| J'yieel | Cuerda (reata) |
| J'yieel / koal penaap u' / koal j'naap u' / j'yieel nay penaap u' | Reata |
| J'yieel koos | Manguera |
| J'yiel | Mecate |
| J'yiel j'naan u' | Alambre |
| Ja' / 'ja' | Agua |
| Ja' cha' mool | Espuma (en la boca) |
| Ja' cha' Pelaj | Escupir |
| Ja' cha' sit | Babeado |
| Ja' jnaa / ’ja ’ jnaan / 'ja' pnaa / ’ja ’ peñaa | Bañarse (ducharse) |
| Já' jnaa u' | Baño (cuarto) |
| Ja' Jpi' / 'ja' jmsig | Charca |
| Ja' jpi' tay / 'ja' jpi'ip | Laguna |
| Ja' knaa | Báñate! |
| Ja' kojaa / 'ja' kujaa | Tequila |
| Ja' kojaa / u'u cha' | Vino |
| Ja' kojaa kuchít | Alcohólico |
| Ja' kos'jiin / chuwíllu 'ja' kos'jiin | Río |
| Ja' kuñieeg | Café (bebida) |
| Ja' kuñieeg jóju u' | Cafetera |
| Ja' kuteñaay tay | Aguador |
| Ja' pcháa | Equivocar |
| Ja' pókol kuwáa | San Matías |
| Ja' sit | Aguaje |
| Ja' sít | Manantial |
| Ja' s’aay | Sed |
| Ja' s’aay u' | Sediento |
| Ja' tay | Mar |
| Ja' tay kuiyal kuí pat | Pescador |
| Ja'al owi' | Caracol |
| Ja'al tiyee | Regar |
| Ja'ali jooy | Lijar |
| Ja'ay | Dibujar |
| Ja'ay | Secar |
| Ja'k | Viento |
| Ja'l kuñi'mat 'maatia'jo | Estados Unidos (país) |
| Ja'l mpool | Flotar |
| Ja'l uwi' | Almeja / Abulón |
| Ja'la' | Luna |
| Ja'la' | Mes |
| Ja'la' chmeep | Luna llena |
| Ja'la' kekuápa | Septiembre |
| Ja'la' Kekuapet | Diciembre |
| Ja'la' kekuapñal | Enero |
| Ja'la' kuchibí | Octubre |
| Ja'la' kuchiviñal | Noviembre |
| Ja'la' kúchmeep | Luna en cuarto creciente |
| Ja'la' kumátom | Luna en cuarto menguante |
| Ja'la' mgaay jaay | Luna nueva |
| Ja'la' mí | Agosto |
| Ja'la' msíg yím | Hace un mes |
| Ja'la' teeyt eñoo | Eclipse (de luna) |
| Ja'la' tí'komat | Febrero |
| Ja'y ipók | Ola |
| jaa | Amargo / Picoso / Enchiloso |
| Jaa | Ir |
| Jáa | Triturar / Moler |
| Jaa | Venir |
| Jáa / tajáa | Moler / Triturar |
| Jáak | Aire / Viento |
| Jaal | Pino ponderosa (vegetal) |
| Jaal kekual | Pino colorado (vegetal) |
| Jaalkpaat | Saltamontes / Chapulín |
| Jaalkpaat / ju'ltaap | Chapulín / Saltamontes |
| Jaichmáa jiwápm | Gastar (dinero) |
| Jaichmáa nayta' ha'l ppá | Frenos (de caballo) |
| Jaichmaa pi u' / jaichmaa piyaaup ppa' u | Banco |
| Jaichmáa piyaaup | Ganar dinero |
| Jak | Hueso |
| Jak 'siil | Carne asada |
| Jak / ajak | Vaca / Res |
| Jak / jak 'maat puwílu | Res / Vaca |
| Jak / si' / ajak | Carne |
| Jak keñaa / ajak péñaa | Machaca (carne seca) |
| Jak kumeey | Toro |
| Jak kunkuskuaayu / nayta' nat túkujaa | Vaquero |
| Jak maat smáa | Tendón / Nervio |
| Jak nimáyu / ajak nimáyu | Leche |
| Jak nimayu kosekuél tay | Lechero |
| Jak nimayu meyaal | Queso |
| Jak ojaa si' | Guisado (de res) |
| Jak pa' / ajak pa' tay | Menudo |
| Jak pílkuyak / ajak pílkuyak | Venado |
| Jak pílkuyak si' | Guisado (de venado) |
| Jak puwígu | Remolino ( de viento) |
| Jak saajaa salú | Chicharrones |
| Jak usmaa / 'pa' mjuguugo | Amarre (de una flecha) |
| Jal jaal e' | Trotar |
| Jaljak tkáa | Aserradero |
| Jas jas | Sonido |
| Jas jas oy | Sonar |
| Jáwi e' | Brincar / Saltar |
| Jáwi e' | Saltar / Brincar |
| Jáwi jáwi e' | Reparar (la bestia) |
| Jáwi ke' | Brinca ! / ¡Salta! |
| Jcha' u' | Mordida |
| Jcheet | Robar |
| Jchi' | Puñetazo / Trancazo |
| Jchi'gu | Encimar / Empalmar |
| Je'ñaay | Cuñada |
| Je'ñiée | Suegro |
| Je'sooy | Oloroso |
| Je'tiyiip | Estirar (cuerpo) |
| Je'tiyuup | Estirar (liga) |
| Jeel é | Gruñido |
| Jeel káwi | Planta (variedad) |
| Jekueu tgap | Artritis |
| Jekueu tgap | Reumas |
| Jelpák | Hiebanís (vegetal) |
| Jélwak / luuy e' | Doblado |
| Jeñaau | Calzado |
| Jéñaau | Zapato |
| Jéñaau chool | Agujeta |
| Jeñaau ja' | Hielo |
| Jéñaau ja'koos | Botas |
| Jeñaau kuaal | Huarache |
| Jéñaau pókol ajáu | Suela (de zapato) |
| Jénaj táyu | Tapón |
| Jénaj u' | Tapadera |
| Jénok | Escarbar |
| Jepi' cháak | Maroma |
| Jesóoy | Aromático / A perfumado |
| Jéy / épa | Epa! |
| Jéyaau | Golondrina (vegetal) |
| Ji'kí | Cambiar |
| Ji'ñaam | Centella / Relámpago |
| Ji'ñaam | Relámpago |
| Ji'ñaam páa | Rayo |
| Ji'wálu | Sotol (vegetal) |
| Jikíl | Planta (variedad) |
| Jkáau | Cortar / Podar |
| Jkaau | Podar / Cortar |
| Jkueeu | Fuego (herpes labial) |
| Jma' | Gallina / Gallo (genérico) |
| Jma' | Pollo |
| Jma' joséeu / jma' saau | Pollito |
| Jma' kekoo | Gallina (hembra) |
| Jma' kumeey | Gallo (macho) |
| Jma' miil | Perdiz |
| Jma' Pílkuyak | Codorniz |
| Jma' yíti | Huevo (de ave) |
| Jmáa | Mano (de moler) |
| Jmáal | Ardilla |
| Jmcháa | Melón de coyote (vegetal) |
| Jmi'k | Tres |
| Jmi'k u' | Tercero (número ordinal) |
| Jmi'kl paayp | Ocho |
| Jmi'kl payp u' | Octavo (número ordinal) |
| Jmsíg | Juntado / Unido |
| Jmtay | Calabaza (fruto y planta) |
| Jmtay ñaay | Melón (fruto y planta) |
| Jmtay yuu kuwaa | Sandía (fruto y planta) |
| Jo' yuuwí / t’mñaam mgaay | Profundo |
| Jo'jo' | Tos / Toser |
| Jo'on | Delgado / Flaco |
| Jo'on | Flaco / Flaca |
| Jo'onp | Adelgazar |
| Jo'waati / ji’waatu | Granizal |
| Jo'we jújaak / t’ñie’ jújaak | Lluvioso |
| Joou | Volar |
| Jóou e' uweey jáa | Eco |
| Jowaal | Lentisco (vegetal) |
| Jowaat u' jak / juwaat u’ | Orilla |
| Jp'il | Mugroso / Sucio / Sucia |
| Jp'il | Sucio / Sucia / Mugroso |
| Jp'il melaj geó | Manchado (mal del pinto) |
| Jpáa | Acostado |
| Jpaal | Tullido / tullida |
| Jpáam | Desplomarse / Caerse |
| Jpéep | Canutillo (vegetal) |
| Jpeep | Frijol (semilla y planta) |
| Jpeep kma'a | Frijoles (de la olla) |
| Jpeep pajaa | Frijoles (Molidos) |
| Jpeep s'wiy | Frijoles (aguados) |
| Jpeep saal júpak | Frijoles (fritos) |
| Jpi' / tajaa tay u' | Metate |
| Jpi' konja'n | San Isidoro (poblado indígena) |
| Jpi' tay | Radio |
| Jpi'l jooy / maat pjpi'l | Ensuciarse |
| Jpi'l smákal sit | Cerilla (del oído) |
| Jpookí | Apolillado / Podrido |
| Jsi' | Jojoba (vegetal) |
| Jsi'g | Valle de la Trinidad (poblado) |
| Jsíil | Asar |
| Jsiil / pjsiil | Manzanita (vegetal) |
| Jskaa | Olla |
| Jskáa cha'p | Quebrarse (solo fisuras) |
| Jskáa poj | Quebrarse (en fragmentos) |
| Jskuín | Trastes |
| Jskuín / tukúsal pa'pu | Sartén |
| Jskuín puñeet | Cargar (en recipiente) |
| Jta' | Carrizo |
| Jta' am spóu wí | La Huerta (poblado indígena) |
| Jta' jak / jta ’ jakp | Carrizal |
| Jta' samák wa'y u' / uwa' 'maay | Ensenada (población) |
| Ju' wák | Defecar |
| Ju'l kueey | Multar |
| Ju'lkueey | Carga |
| Ju'sawel kuyee | Amanecer |
| Ju'sáwi | Claro (tono) |
| Ju'sawi | Limpio |
| Ju'waat u' | Granizo |
| Ju'wakaan | Aliso |
| Ju'wee yím | Menos |
| Ju'ween | Vestido |
| Ju'ween / ju'ween yaay juwaa | Falda |
| Ju'ween p'lkuimp | Taparrabo |
| Ju'ween pókol kuwáa | Enaguas |
| Juáa / mju'ali ojooy | Soldado |
| Juaa kutíiy | Ley / Justicia |
| Juáa ñi 'maat | Mexicali (Poblado) |
| Juám mímaa | Atrasar |
| Jumaay kuju'wíni | Hijo (mayor) |
| Jumaay kumuut) | Hijo (menor) |
| Jumaay nmooj | Hijo (mediano) |
| Jusáwi chíip | Madrugada |
| Juwaa | Sentado |
| Juwaan / nan jaay | Primo |
| Juwáat u' | Punta |
| Juwak | Dos |
| Juwak táyio / pamaay táyio | Sanitario |
| Juwak u' | Segundo (número ordinal) |
| Juwakl paayp | Siete |
| Juwakl payp u' | Séptimo (número ordinal) |
| Juwákp | Pareja |
| Juwee | Dar |
| Juwee / jowee | Vender |
| Juwee cha'p | Quebrarse (con una fisura) |
| Júwee mat | Casi |
| Juwee ña'kuwi' | Más (dame) |
| Juwi' táyio | Paloma silvestre (alas pintas) |
| Juwi' tkueeyp | Paloma doméstica |
| Juwi' tkueeyp | Paloma silvestre (un sólo color) |
| Juwi'yum | Sur (punto cardinal) |
| Juwiy mja' | San Felipe (poblado) |
| J’choom ñaam | Antier |
| K'jiyaam | Camaleón |
| K'mee | Llora! |
| K'msejual | Tela |
| K'mtiiy | Nieve |
| K'mtiiy paa | Nevar / Nevado |
| K'neel | Tienta! |
| Ka'k maag | Habla |
| Ka'k maag cháu | Hablen! |
| Kaau | Abuela (materna) |
| Kaichmaa | Fierro / Dinero / Metal / Moneda |
| Kaichmaa / jaichmaa | Dinero / Fierro / Metal / Moneda |
| Kaichmaa / jaichmaa | Metal / Dinero / Fierro / Moneda |
| Kaichmaa / jaichmaa | Moneda / Metal / Dinero / Fierro |
| Kaichmaa a'au chi'u / a'au chi'u | Estufa |
| Kaichmaa k'msaap | Plata |
| Kaichmaa ku'seey | Oro |
| Kaichmaa kuwáa ju' | Hebilla |
| Kap | Abierto |
| Kát | Quebrado |
| Káwi / poj káwi | Pedazo |
| Kbijaay | Pásale! |
| Kbjchítu | Patear |
| Kbkui'g u' | Seguir / Continuar |
| Kchee / kchee | Toma / Bebe |
| Kchee / kchii | Bebe |
| Kcheet | Beban! |
| Ke' ip | Quiero / Querer (de amar) |
| Ke'ewi | Párense! |
| Ke'kaap | Abre! |
| Ke'ñet ksaawi | Luchen (de cuerpo) |
| Ke'ñet saau | Lucha (de cuerpo) |
| Keche'wi | Fuma! |
| Kecheen | Ríe |
| Kecheet | Roba! |
| Kechia' | Muerde |
| Kekoo | Mujer (adulta) |
| Kekoo chia'ke | Divorciada |
| Kekoo íl tay | Piojosa |
| Kekoo kuyuu a'awí | Mujeriego |
| Kekoo msig | Soltera / Viuda |
| Kekoo msig | Viuda / Soltera |
| Kekoo skuín 'maay | Enamorado |
| Kekoo yuu kus'ilu | Prostituta / Puta |
| Kekoo yuu kus'ilu | Puta / Prostituta |
| Kekuak / telpi' | Correcaminos |
| Kekuaop kuaojon | Galopar |
| Kekuap tay | Guajolote / Pavo |
| Kelemiiyu | Moscarrón (insecto) |
| Kémelootí | Sarampión / Viruela |
| Kémelootí | Viruela / Sarampión |
| Keñee / kiñii | Mátalo! |
| Kenkoo | Mujer (única de la familia) |
| Keñoot | Mátenlo! |
| Kenuwaay | Juega! |
| Kepi' paat | Echalo! |
| Kesaau | Mira |
| Kese'neey | Apuntado / Señalado |
| Kese'neey | Señalado / Apuntado |
| Keyaaywaa | Enójate! |
| Kíssuáa | Marido / Esposo |
| Kísu a' | Esposo |
| Kitsi'bm | Después / Al rato |
| Kiyee | Ven! |
| Kiyuu | Agarra! |
| Kj'naj | Cierra! |
| Kma'a | Cosido (de carne) |
| Kmákan | Oso |
| Kmeey | Brujo / Hechicero / Curandero |
| Kmeey | Hechicero / Brujo |
| Kmisíg | Júntate! |
| Kmsíg | Solo (único) |
| Kojaa u' | Fuiste? |
| Kojal | Fresco / Húmedo / Tierno |
| Kojal | Tierno / Fresco / Húmedo |
| Kojeaan | Parejo / Plano / raso |
| Kojeaan | Plano / Parejo / Raso |
| Kojeaan | Raso / Parejo / Plano |
| Kojo'jo' | Campamocha |
| Kojo'jo' | Tisis / Tuberculosis |
| Kojo'jo' | Tose! |
| Kojo'jo' | Tuberculosis / Tisis |
| Koju'tiit | Pájaro carpintero |
| Koleeu / kuleeu | Kiliwa (indígena) |
| Koleeu ñaja' | Idioma (de kiliwa) |
| Komkuá | Pégale! |
| Konay | Mujer (la más pequeña) |
| Konay | Niña (la menor de la familia) |
| Koolniáau | Verdolaga |
| Kopi' jaal / tajáam | Cosecha |
| Kos'jiin | Corre |
| Kos'jiin | Corriendo |
| Kosilo kaaup | Hierba del pasmo (vegetal) |
| Kospi'l | Todo |
| Kotechaa u' | Joven |
| Koti'p | Corazón |
| Kótool | Lagartija (larga) |
| Koyoom / kpáam | Vete! / ¡Váyanse! |
| Kpichípi | Sacudir |
| Ku e' | Responder |
| Kú piñée | Otra vez / Repetir |
| Ku' 'págu | Otoño |
| Ku' tay | Vieja / Anciana |
| Ku'aau | Camina! |
| Ku'biñeem / tepke’ e’ | Repítelo! |
| Ku'biñii | Síguele ! (con respeto) |
| Ku'chay / 'maat 'ja’al | Húmedo / Mojado |
| Ku'chay / 'maat 'ja’al / 'ja’al | Mojado / Húmedo |
| Kú'iil | Bellota dulce (fruto) |
| Ku'iil | Encino (bellota dulce) |
| Ku'maay | Desnudo / Encuerado |
| Ku'ñeem | Andale! |
| Ku'nip / j'mílu | Miserable / Pobre |
| Ku'pal | Ceniza |
| Ku'seey | Amarillo |
| Ku'seeyp | Anaranjado |
| Ku'teey / ku'tiiy | Gordo / Gorda |
| Ku'u' / u'um | Parado (de pararse) |
| Ku'um | Párate! |
| Ku'wil | Endurecido |
| Kua' | Cuerno |
| Kua' jláu | Cigarrón / Libélula |
| Kua' jláu | Libélula / Cigarrón |
| Kua'ti / túkuat ja'la' sit | Menstruación |
| Kuaal | Cuero |
| kuaap | Bledo (vegetal) |
| Kuaap | Entrar |
| Kuáau | Gritar |
| Kuáau tay | Gritón |
| Kuaaup | Alarido |
| Kual ch'ool jíiy u' | Hacer cuerdas |
| Kual púu | Alforja |
| kualp | Morado |
| Kuan je'ñiey | Suegra |
| Kuán jóoy | Encender |
| Kuañi'matiam | Cucapá (poblado indígena) |
| Kub upaat | Acuéstate! |
| Kubuñaay tay | Arriero |
| Kucháan | Lado (de algo) |
| Kuchebi / kuchibi | Otro / Otros |
| kúchibi | Diferente |
| Kuchíbi 'mjúu / u'u pskuaay | En fila / En serie |
| Kuchíbi kepiñe' | Reproducirse (Copiar) |
| Kúchinkuu | Zorrillo |
| Kuee | Oír |
| Kúeem | Acusar |
| Kugáau | Lagartija (arenera) |
| Kugap kuseeyp | Gripe / Resfriado |
| Kugap kuseeyp | Resfriado / Gripe |
| Kugap munkuskuaay/tukugap paan kusukuaay | Enfermera |
| Kuiil / kueel | Antes |
| Kuijaas 'maay | Liviano |
| Kuíl yím | Una vez |
| Kuíno | Retorcer |
| Kuít e'ñiem mat | Vacío |
| Kuít ku'looy jíiy u' | Hacer magia |
| Kuiy / 'kuiiy | Sal |
| Kuiy wa'ju / 'kuiiy wa'ju | Salero |
| Kujat / tukuat / tukuat u' | Sangre |
| Kukée | Respóndeme |
| Kukúu / ñab kukúu káwi | Nieta / Nieto |
| Kukuwaa | Siéntate! (palabra de respeto) |
| Kukuwaat cháu | Siéntense ! (palabra de respeto) |
| Kumeey | Hombre / Macho |
| Kumeey | Macho / Hombre |
| Kumeey chia'ke | Divorciado / Viudo |
| Kumeey íl tay | Piojoso |
| Kumeey ju'wino | Adulto (hombre) |
| Kumeey msig | Soltero |
| Kumeey skuín 'maay | Enamorada |
| Kumeeyo | Hombre (joven) |
| Kumugaay yió | Listo (completo) |
| Kuñe'em | Síguele ! (hacia mayores) |
| Kuñee | Síguele ! (hacia niños) |
| Kuníp pi' tay | Lástima |
| Kúnmit / kúgunmit | Pobre (muy pobre) |
| Kupeey | Sobrino |
| Kúpi jaa | Vámonos! |
| Kupi' | Difunto |
| Kupi' sit | Agonizante |
| Kupi' tay | Músico |
| Kusukuat | Final / Último |
| Kusukuat | Último / Final |
| Kut 'chaaup | Adolescente |
| Kuu | Abuelo (materno) |
| Kuwaa | Siéntate! |
| Kuwaat / kuwaat cháu | Siéntense! |
| Kuwaay | Casado |
| Kuyaay | Canas |
| Kuyóo | Empezar |
| Lepée | Hígado |
| Lepóo sít | Pus |
| Luwau moy | Doblar |
| M'jókuap / mnkoujáp / 'mjújuap | Pantalón |
| M'mjwap pókol kuwáa | Calzoncillo |
| M'pool | Sombrero |
| Ma' | Maduro |
| Ma'p | Quemado |
| Ma'p | Tú |
| Maa kuée | Probar (comida) |
| Maal ha'p kbtay | Platica! |
| Maal ha'p tay | Platicar |
| Maal ku'au tay | Vagabundo |
| maat | Año |
| Maat 'mjaay / tbjaay | Denunciar |
| Maat 'mskuaay | Proteger / Defender |
| Maat ajchia'ak kugú u' | Abanico |
| Maat cháamp / ajsít | Escaparse |
| Maat j'mpjsíg u' | Junta / Reunión |
| Maat ja'l / ja'l 'maay | Empapado |
| Maat ják / ''iy jnaal | Calavera |
| Maat ják / tajak | Esqueleto |
| Maat kebenán | Escóndete! |
| maat kekual | Barro |
| Maat kospíil | Juntos |
| Maat kukuáap / maat kumátom | Menopausia |
| maat mjchia'p | Barbechado |
| Maat pecháam | Divorcio |
| Maat pesaay táyu | Toalla / Pañuelo |
| Maat pí | Cuerpo |
| Maat pi' 'eel | Roñoso |
| Maat pichikuíl / tepechkuíni | Enrollar |
| Maat piñaam u' | Escondite |
| Maat piyaau jooy | Domar |
| Maat piyíl jooy | Menear (caderas) |
| Maat piyumaa | Mantener / Sostener |
| Maat piyumaa | Sostener / Mantener |
| Maat pjcháan | Tropezar |
| Maat pmegaay ojooy | Alistarse |
| Maat psejuaal | Rascarse (el cuerpo) |
| Maat pskuíu s'wálu | Menea (la cola) |
| Maat puwíig | Respetar |
| Maat simaa jaal | Nervioso |
| Maat smáa | Nervio |
| maat t'chiip | Barrendero |
| Maat tesi' jooy | Amansar |
| Maat ti'li / maat ji'ni | Escalofrío |
| Maat tiiy jiyú / miy smaa | Entumirse |
| Maat tiñaam kíyi' | Esconder |
| Maat tiñaam waa | Escondido |
| Maat yiwiilp piyaaup / maat selmák yiwiilp piyaaup | Ganar / Vencer |
| Maato | Termina |
| Maau | Abuela (paterna) |
| Mák | Acá / Aquí |
| Mat | No |
| Mat 'mgaay / kuít kóm / 'kuít mat | Nada |
| Mat chipam | Marzo |
| Mat chipam ku' tay | Abril |
| Mat iyuu | Hechizar |
| Mat ka' | Busca / Buscar |
| Mat oit | Acabar |
| Mat oit | Terminar |
| Mat pi'im kún | Nunca / Jamás |
| Mat picháam | Confundir |
| Mat pichée | Apostar |
| Mat piim | Cuándo? |
| Mat pmgaay i' | Afortunado |
| Mat pskuaay | Defenderse |
| Mat tjchee | Culpa |
| Matk Tchee | Culpar |
| Mátm jooy | Aniquilar / Acabar |
| Maykuyak | Dios |
| Maykuyak ha'l ppáa | Rezar / Orar |
| Maykuyak uwa' | Iglesia |
| Mcha'p | Trueno (cuando llueve) |
| Mechaa | Pesado |
| Mechaa 'maay | Pesadísimo |
| Mecháap u' / ujá mecháap pujú | Dinamita / Cuete / Explosivo |
| Mechiaal | Hendidura / Grieta |
| Melkioom | Quítate! |
| Meltaay | Álamo |
| Meñaa | Olor |
| Meñaa 'maay | Exquisito |
| Meñaa waa | Rancio |
| Meñaa wajpe' ma'p | Quemado (sabor) |
| Meñáay | Rico / Sabroso |
| Meñáay | Sabroso / Rico |
| Meñe' | Usted |
| Mesal nat pajaa | Rozar (la Mano) |
| Meseey tay | Tieso / Duro |
| Met'jpaal si'wáa / 'maat kuju'pali si'waa 'maay | Lodazal |
| Meúl piyoom | Retirar |
| Meyaal / miyaal | Tortilla (en general) |
| Meyaau / miyaawi | Miel |
| Meyaau kukap tay | Mielero |
| Mgaau | Caliente |
| Mgaau jú | Calentón |
| Mgaay | Bien |
| Mgaay | Bueno / Buena |
| Mgaay | Mejor |
| Mgaay | Ya |
| Mgaay 'ip | Gustar |
| Mgaay 'maay | Buenísimo |
| Mgaay 'maay / tmgaay yím 'maay | Amable / Simpático |
| Mgaay e' | Sabe bien |
| Mgaay I'ip | Amor |
| Mgaay jaay | Moderno / Nuevo |
| Mgaay jaay / maay jaay | Nuevo / Moderno |
| Mgaay jooy | Componer / Arreglar / Reparar |
| Mgaay jooy mat | Dañar |
| Mgaay yuu joy | Preparar (la tierra) |
| Mgáyu jooy | Arreglar |
| Mí | Este / Aquí |
| Mi jachpeey e' mat / ’maat chpeey ím ’maay | Agradable (el tiempo) |
| Mí tiyino | Frente (de una res) |
| Mi' / jmi' | Frente (del cuerpo humano) |
| Miiy | Tía (materna) |
| Miiy jmíno iyuu | Calambres |
| Míl | Hasta aquí |
| Míl / mák | Aquí |
| Míl waa / paal waa / paal yuu | Ser / Estar |
| Milimúu | Balón / Pelota |
| Milimúu | Pelota / Balón |
| Milsoou | Verde |
| Miñe' | Suyo |
| Miñe' | Tuyo |
| Miñie'y u' / muñie' u' | Quieres? |
| Mit | Estos |
| Míti uwil | Espeso |
| Miy | Huella |
| Miy | Pata |
| Miy | Pie |
| Miy 'kekuáp u' | Estribos |
| Miy 'kpa'bu | Espuela (para caballo) |
| Miy a'lp | Descalzo |
| Miy che'e | Pisada / Pisar |
| Miy ija' | Pantorrilla |
| Miy ija' / yuwiilp | Pierna |
| Miy jñau / sál jaau | Pezuña |
| Miy joja'bu u' | Medias (prenda) |
| Miy kua' | Espuela (de gallo) |
| Miy oujmáa | Empeine |
| Miy pajaa | Rastrear (animales) |
| Miy pí jsé | Canilla |
| Miy pkui'g u' | Seguir huellas |
| Miy pók | Rodilla |
| Miy pók p'ni' | Cruzar las piernas |
| Miy pók p'níi | Arrodillarse / Hincarse |
| Miyakpaa | Familiar / Pariente |
| Miyakpaa | Pariente / Familiar |
| Mjgúup | Atado |
| Mjkuagup | Inflamado (el cuerpo) |
| Mjsiip | Amontonado |
| Mjsiip | Junto (a un lado) |
| Mjsip | Juntar / Unir |
| Mjsip | Unir / Juntar |
| Mju'ali | Mestizo / Mexicano |
| Mjuáli | Mexicano |
| Mjuguugo / poju’up | Nudo |
| mjuwaco / ñám kuchíbi tó | Amigo / Amiga |
| Mkuee | Oye |
| Mkui' u' | Entendiste? |
| Mkuíiy | Neblina / Brisa |
| Mltí' | Coyote |
| Mlti' pelsaa msaap / mlti' tay | Lobo |
| Mmentu' sémioo / muult tay | Pequeñísimo / Chiquito |
| Mnak | Cuatro |
| Mnak u' | Cuarto (número ordinal) |
| Mojuá | Pegar |
| Mojuá pílkuyak | Tejón (animal) |
| Mojuaa | Cerdo |
| Mojuáa | Puerco (nombre genérico) |
| Mojuaa jak | Guisado (de Puerco) |
| Mojuáa kekóo | Puerco (hembra) |
| Mojuáa kumeey | Puerco (macho) |
| Moolp | Espumoso |
| Mou | Borrego |
| Móu pílkuyak / omóu pílkuyak | Cimarrón (borrego silvestre) |
| Mpáan / ñabn koo | Hermana |
| Msi' | Estrella |
| Msi' ja'l kuyak | Estrella marina |
| Msi' ja'l uwi' | Caracol o almeja grande |
| Msi' kuju'sawi | Cometa |
| Msíg | Solo (aislado) |
| Msíg | Uno |
| Msig ku'un | Ninguno |
| Msíg u' | Primero (número ordinal) |
| Msíg yíu | Al principio |
| Msigl paayp | Seis |
| Msigl payp u' | Sexto (número ordinal) |
| Msigl tkmat u' | Noveno (número ordinal) |
| Msigl tmat | Nueve |
| Mugau kojpán meyaal | Tortillas ( de trigo) |
| Múgu | Lugar |
| Múgu | Por acá |
| Mujua a' | Castigar |
| Muñi mí | Sábana |
| Muspaa | Apagar / Extinguir |
| Muult / muutp | Pequeño |
| Muult tay / mementúu chmióo | Chiquito / Pequeñísimo |
| Muwaag | Harina |
| Muwaagu 'maat sa' | Polvo (de tierra) |
| mzaap | Blanco |
| Ñ'oo / e’ñoo | Mamá / Madre |
| Ña' chipámen | Hasta allá |
| Na'chigou | Cuchillo |
| Na'chigou tay | Machete |
| Ña'kuwí | Dame |
| Na'tiaan / na'tiaal | Arriba |
| Ñaap | Yo |
| Ñaap jaam | Lo mandé |
| Ñaay kuteey | Días |
| Ñab jaay / ñab paan / nan jaay | Prima |
| Ñaja' | Idioma (en general) |
| Ñaja'al kuchíbi | Remedar / Imitar |
| Ñajáa jíyuu | Grabar (voz) |
| Nam im 'maay / mesígyió / s'jiin | Rápido |
| Ñam kuchi' u' | Compañero / amigo |
| Ñam msíg | Aparte / Solo |
| Nat kuwaa / nat juwaa | Montar (bestia) |
| Nat techeep u' | Escalera |
| Nat uwáa / nat yiaak | Encima |
| Nay | Muchacho |
| Nay 'naap | Bonito / Bonita |
| Nay / s'nawi | Niño |
| Nay im 'maay | Despacio / Lento |
| Nay im 'maay / nay jooy 'maay | Lento / Despacio |
| Nay komuut | Niño / Chamaco (despectivo) |
| Nay komuut / nay | Chamaco / Niño (despectivo) |
| Nay smaa u' | Cuna |
| Nay tukunaap | Hermoso / Hermosa |
| Nay tukuníp e' | Chistoso / Cómico |
| Nayel puwáa | Feto |
| Nayta' | Caballo |
| Nayta' kumeey | Garañón (de caballo) |
| Nayta' mat kumeyio nat kuaat | Jinete |
| Nayta' pjchín | Relinchar (caballo o mula) |
| Nayta' pnak | Campana |
| Nayta' puñaay u' | Carreta |
| Nayta' smákal tay | Burro / Asno ( en general) |
| Naytá' smakal tay kekóo | Burra |
| Nayta' smakal tay kumeey | Burro |
| Naytha' kekóo | Yegua |
| Naytha' smákal tay / tukuipaay smákal táyu | Asno / Burro |
| Ne'jili | Café (color) |
| Ñeem pié | Desobligado / Desobligada |
| Neskítus | Muchachas |
| Neskóo | Muchacha |
| Neskoo | Mujer (joven) |
| Ñi'juut pa'bu u' / yuu wil ppa' u' | Anteojos |
| Ñi'miy | Calcetines |
| Ñiaa | Allá |
| Ñiaa miyó | Aislado |
| Ñiaal | Por allá |
| Ñiaat | Aquél / Aquella |
| Ñiaat chaawé | Aquéllas / Aquéllos |
| Ñiaau é | Maullar (de gato) |
| Ñíbukuu oujmaa | Toloache (vegetal) |
| Ñie' | Mío |
| Ñie'y u' | Tienes? |
| Ñiee / ñieet | Hacer |
| Ñieeg | Negro |
| Níki / níka | Mamá / Madre (arcaísmo) |
| Ñiki' | Cuñado |
| Ñim I'yilsempáo / I'yilpa' / tkuáa mpool | Gorra |
| Ñimáag | Transparente / Traslúcido |
| Ñimaal | Nacer |
| Nimayu | Seno |
| Nimayu pugu'bu' | Brassier / sostén |
| Nimayu táyio | Chichona |
| Ñipaa / paat | El / ella |
| Ñipáa chaaú / meñe't | Ustedes |
| Ñipaat / ñipaa chaawé / paat | Ellas / Ellos |
| Ñisal ja'ujuapo | Guantes |
| Ñisal pa' / sál jpáa | Anillo |
| Ñismakal semel u' / smákal ppa' u | Aretes |
| Ñjmaan | Hermano |
| Nm' tay | Puma / León |
| Nmi' | Gato (nombre genérico) |
| Nmi' kekóo | Gato (hembra) |
| Nmi' kumeey | Gato (macho) |
| Nmi' Pílkuyak | Gato montés |
| Nmi' tay | León / Puma |
| Nmooj | Chaparro / Chaparra |
| Nmooj | Corto / Chaparro |
| Nmooj 'maay / kenue' | Enano |
| Npa'y | Embarazada |
| Npaay | Trigo (vegetal) |
| Npaay kojechaamp | Avena |
| Npaay kontati | Cebada (vegetal) |
| Npaay kontati cha' | Cerveza |
| Npaay muwaag | Harina (de trigo) |
| Npi' | Ombligo |
| Npi' kijit | Tarántula |
| Nu' waay | Acariciar |
| Nuwáay | Juancito (animal) |
| Nuwaay / jenuwaay | Jugar |
| Nuwiiy | Taraiso (vegetal) |
| Ojóo | Búho |
| Ojoo | Miedo |
| Ojoo suwaam / ojoo | Tecolote |
| Otu'ut | Bola |
| Óu | Vagina |
| Ou jnal | Cadera |
| Ou pa' / ou jnal | Nalga |
| Ou pa' táyio | Nalgón / Nalgona |
| Ousmaa | Raíz |
| Ousmaa / toousmaa tay | Tronco |
| Out'teo' | Boludo |
| Ouwák / wák | Excremento / Heces |
| Ouwák / wák | Heces / Excremento |
| Owa' kuwáa u' | Domingo |
| P'chuwíki | Levantarse (del asiento) |
| P'il | Palomilla (polilla) |
| P'jlaaj | Remendar / Parchar |
| P'jpaab u' | Costurar |
| P'kual tukuáati | Moretón |
| P'kueenu | Enredado / Envuelto |
| P'kueenu / maat p’chuk íl | Envuelto / Enredado / Vendado |
| P'lkuimp | Cubierto / Tapado |
| P'lkuimp | Tapado / Cubierto |
| P'maay waajú | Vesícula |
| P'maay waaju' | Intestino |
| P'saam | Divisar |
| P'síl | Soplar |
| P'smákal | Ruido (varios tipos) |
| P'smákal jíyu 'maay | Ruidoso |
| P'suwílu | Batir (bebida) |
| P'típ | Levantarse (de la Cama) |
| P'wil | Abrochar / Sujetar |
| P'wil | Sujetar / Abrochar |
| Pa' | Panza / Vientre / Estómago |
| Pa' | Vientre / Panza / Estómago |
| Pa' / ñipa' | Estómago / Vientre / Panza |
| Pa' chaap | Hernia |
| Pa' chmée | Inflado |
| pa' j'sílu | Hendidura (de flecha) |
| Pa' kutiiy | Rey |
| Pa' tay | Barrigón / Panzón |
| Pa' tay | Panzón |
| Pa' tay | Viejo |
| Pa' tay am pa' tay | Viejo / Anciano |
| Pa' tay am pa' tay / pa' tay | Anciano / Viejo |
| Pa' tay am pa' tay kuyó | Envejecido (muy viejo) |
| Pa' tay kuyó | Envejecido (hombre) |
| Pa'a | Tripitas |
| Pa'ayu | Chamizo cenizo (vegetal) |
| Pa'k ku'chiin / pa'k kue' | Burlarse |
| Pa'k ku'chiin tay / pa'k kue' tay | Burlón |
| Pa'kutiiy | Gobierno |
| Pa'kutiiy | Jefe / Presidente |
| Pa'kutiiy / pa'kutiiy tay | Presidente / Jefe |
| Paa | Irse |
| Paa / jít / jíim | Ese / Aquel |
| Paa é | Para el |
| Paa joweep | Distribuir / Repartir |
| Paa nay | Muchachos |
| Paak | Allí |
| Páal | Hierba del manzo (vegetal) |
| Paal j'chiaak | Tirado |
| Paal paa / múgu miuu | Rumbo |
| Paau | Abuelo (paterno) |
| Paay / tpaay | Fruto |
| págu | Conejo (chamisero) |
| págu | Mayo |
| Paj a'ay u' | Fotografía |
| Pajaa | Molido / Triturado |
| Pajaa ki' | Mandar (a traer algo) |
| Pajchia'ak / maat kucha'ak | Enfriarse |
| Pajkaay | Atravesar / Pasar |
| Pajkaay | Pasar / Trasladar |
| Pák tukupá tay | Doctor/ Curandero / Médico |
| Pák tukupá tay | Médico / Doctor / Curandero |
| Pák tukupá tay / kmeey | Curandero / Doctor / Médico |
| Páku'loy ji'yup | Problemático |
| Pam é | Así dijo |
| Pam ét | Así digan |
| Pam kí | Así diga |
| Pamaay | Orinar (hombre) |
| Pamaay / si'taa | Orinar (mujer) |
| Pamaay cheen | Diabetes |
| Pamaay cheen | Mal de orina |
| Pamioo | Presente (aquí estoy) |
| Pamióo | También |
| Pamióo 'mpsajaay | Exactamente |
| Pamióo / mí miyoo tot / paa tiñi’ u’ | Así es |
| Pamióo tót | Por eso |
| Pamjakaay | Peón / Obrero |
| Pán kujukáay | Ocupar / Habitar |
| Páñaap | Nosotros |
| Páñaap | Para mí |
| Pankoskuaay / pa'kutii t'kuskuaay | Policía |
| Pát ajiat / owa' mí / owa' pajial | Porche (antesala) |
| Pát omaat osawi / pát omaat osawi tay / 'maat ju'sáwi | Patio |
| Patkaa ki' | Mándalo |
| páu tay / semaa táyio / 'páu | Cama |
| Pchíin jooy | Hacer reír |
| Pchikuíli / pichílkuín | Desenrollar |
| Pchuwa' | Esposa |
| Pe é ti' uma' | Probablemente / Quizá |
| Pe' / p'it | Pedo |
| Pe' tay / p'it tay | Pedorro / Pedorra |
| Pe'ñao yeewi | Comprar |
| Pe'soj | Soltar |
| Pecha'au | Separado |
| Pechée jóoy | Hacer beber / Tomar |
| Pechéet | Quitar / Arrebatar (robar) |
| Pechi' / pchi’ | Hija |
| Pechiap / pjchi’ig | Brote |
| Peey | Tía (paterna) |
| Pejenaaj | Encerrar |
| Pekuímp | Zapeta |
| Pelak | Aplastar |
| Pelkueeyp | Cargar (en el lomo) |
| Pelpáat | Palo fierro (vegetal) |
| Pelsa' | Cola (de animal) |
| Pelwáat / pelwáat ió | Volver / Regresar |
| Pelwat | Regresar |
| Pemeim ma'ay u' / pemeim jaay u' | Hola (saludo) |
| Penak | Collar (prenda) |
| Penak mjogu u' | Mascada / Corbata |
| Penílu | Masaje |
| Pénjaau | Zorra |
| Pénjaau pelsa' | Cola de zorra (vegetal) |
| Penuano | Murciélago |
| Penuéeto | Golondrina (ave) |
| Pepén | Juntar / Pepenar |
| Pesa' | Inyectar / Picar |
| Pesil tay | Salvia (vegetal) |
| Petepiwíl tay | Carpintero |
| Peyiim | Por qué? |
| Pí pipaay | Revivió |
| Pí yau pajáa | Velar (al difunto) |
| Pi' | Nariz |
| Pi' chool p'sáwi | Sonarse (la nariz) |
| Pi' jáag 'maay | Elevado |
| Pi' laaj | Chato |
| Pi' msoj | Fosas nasales |
| Pi' ñimíg | Nariz (regular) |
| Pi' paatm / ji' wápm | Echar |
| Pi' seel | Moco |
| Pi' seel sit tay | Mocoso |
| Pi' tay | Narizón / Narizona |
| Pi' yak | Nariz (bien formada) |
| Pi'iwaal | Pelado / Descubierto |
| Pi'jaag | Alzar |
| Pi'jíu / uwa' saay u' | Techo |
| Pi'kuu | Apúrate! |
| Pi'wápm | Desparramar / Derramar |
| Pi'yee | Traer |
| Pi'yiim | Cuántos? |
| Pi'yu | Palma (vegetal) |
| Pí/spí | Muerto |
| Pichaan | Bajar |
| Pichiit u' / piñaat u' | Golpeado |
| Pichikuíli / tiyíig yió | Enroscado |
| Pichúu | Chupar |
| Piig jáagi e' | Salto |
| Píjaa chpeeyp | Guiar |
| Pijágui é | Rebotar |
| Piki' | Quitar / Retirar |
| Pílkuyak / píltukuyak | Silvestre |
| Piña' | Clavar |
| Piñaa | Golpear |
| Piñaa / chíi | Golpe |
| Piñaay / piñaay | Arrear |
| Pipaay | Revivir |
| Pipaay / wa'y / elpuwaay | Vivir |
| Pítu / spí | Morir |
| Piyaal jáa | Látigo |
| Piyaau che'e / puu'b | Detener |
| Piyaaup / mí kbijaag / mí kbekí / j’msíg | Recoger / Levantar algo |
| Piyaaup / tiña'up | Elegir |
| Piyaaup ppá | Ahorrar (dinero) |
| Piyauup | Cargar |
| Piyauup / tebiyauup | Flor |
| Piyuu tip | Levantar |
| Pjcheen | Rechinar |
| Pji'ilu jooy | Limar |
| Pjkuaaup | Cobrar |
| Pjuwaak | Compartir |
| Pkuée / tbkuée | Escuchar / Oír |
| Pmeyaal jooy | Hacer tortillas |
| Pnomooj jío | Encogerse |
| Pój / mcha'p | Reventar |
| Pojoo s'awi ojooy | Desyerbar |
| Pojooy / p'iim | Cómo? |
| Pójopool | Borrar |
| Pojosáwi jojooy | Limpiar / Desmontar |
| Pojuwée | Entregar |
| Pojuweet | Reparar (arreglar algo) |
| Pókal | Dentro / Adentro |
| Pokuáalo / t'see u' | Gavilán (ave) |
| Poojomaay | Hijo (de hombre) |
| Pooy | Pardo (color) |
| Póu | Usar |
| Ppáa | Recostarse |
| ppi' / tebepi' | Empacar / Almacenar |
| Psap | Ahora |
| Psáp / psáp mí | Hoy / Ahora |
| Psap yiéem / síg yiéem / kiis i’bem | Al ratito / Al rato |
| Psáp yím | Hace poquito |
| Psápm 'mpmsáp yím | Hace un minuto |
| Psej'il | Bautizar |
| Psej'il | Lavar (bautizar) |
| Psít | Salió |
| Psoou | Crudo (alimento) |
| Psween | Prestar |
| Púljoou | Valeriana (vegetal) |
| Púljúu | Abrazar |
| Pumuug 'maay / pumuug | Endeudado |
| Puwíig | Corretear |
| Puwil jooy | Atornillar |
| Puwílu | Rodear |
| Puyuu mák | Descansar |
| S'aau pí / npa'y pí | Abortar |
| S'aay | Seco |
| S'eeg | Comezón |
| S'il | Agrio |
| S'il 'maay | Salado |
| S'il pajkaay | Saladísimo |
| S'ilp | Agrio (medio agrio) |
| S'jiin | Correr |
| S'jiin koy | Corredor (deportista) |
| S'jilkmá ñaja' | Idioma (de indio) |
| S'jilkmat | Indio |
| S'jilkmat pákual | Pa-ipai (grupo étnico) |
| S'juaal | Rasguño / Raspar |
| S'juaal tómat | Rasguñado |
| S'juaal u' | Aruñar |
| S'kueelu | Exprimir |
| S'kueeup | Arqueado / Doblado |
| S'lpáa | Sobaco / Axilas |
| S'mjeel | Roncar |
| S'ñoou | Tatemar |
| S'pooy | Hongo |
| S'wálu | Menear (con cuchara) |
| S'wiiy | Atole |
| Sá 'kaak | Chanate (ave) |
| Sa' | Manteca / Grasa |
| Sa' | Picar |
| Sa' | Piquete |
| Sa' 'maay | Grasoso |
| Sa' / tesa' | Grasa / Manteca |
| Sa' atna'tiaak | Aceitoso |
| Sa'aup | Parto |
| Saal júpak | Guisado |
| Saau | Mirar / Ver |
| Saau | Ver / Mirar |
| Saau eñaaup | Espiar |
| Sáaup | Cría (hijo de mujer o animal) |
| Saj | Apestoso |
| Sajaay | Quedaron (me quedaron) |
| Sakal | Horqueta |
| Sal | Mano |
| Sal 'mpkát | Quebradura |
| Sal 'mpojuayt | Torcedura |
| Sal ajkolap | Dedo anular |
| Sal cháam | Errar / Fallar (con la mano) |
| Sal chipá / sal | Dedo |
| Sal jaau | Uña |
| Sal jak | Nudillo |
| Sal jojaap u' | Dedal |
| Sal jpal / sal óujmaa | Codo |
| Sal ju'pak | Freír / Guisar |
| Sál kbpaay | Mapache |
| Sal keseneey | Dedo índice |
| Sal kojeaan | Mano (parte externa) |
| Sal kojoníp / sal sechiibu | Muñeca (coyuntura) |
| Sal ku'teey | Dedo pulgar |
| Sal kusukuat | Dedo meñique |
| Sal kutay / sal kuju'wini | Pulgar |
| Sal p'sejiil | Enjuagarse (las manos) |
| Sal pa' | Mano (parte interna) |
| Sál pichám | Molestar |
| Sal piyaau | Cargar (con la Mano) |
| Sal sechiibu / uwi' uwa' u' | Coyuntura (dedos) |
| Sal tukupá u' | Cazuela / Sartén |
| Sal yaywá kuyuu | Dedo cordial |
| Salchipam | Cinco |
| Salchipam u' | Quinto (número ordinal) |
| Salmópoj | Ampollado |
| sat | Gotear |
| Sat sat é / sat u' | Goteando |
| Schelmak | Brazo |
| Schemi' / chimil | Garganta |
| Schemi' gap | Anguinas |
| Se'chioco | Fusique (vegetal) |
| Se'juaal | Rascar |
| Se'neey | Apuntar / Señalar |
| Se'neey | Señalar / Apuntar |
| Séchaa upio' / chuwílo / chuwílu nay | Cañada |
| Sechiibu | Coyuntura / Articulación |
| Seel mak | Paleta (parte de res) |
| Sejaan kuu tay | Celoso / Celosa |
| Sekue' / sekui' | Enamorar |
| Selkáa / sílkaa | Topo |
| Sélmak | Mangas (del vestido) |
| Selmák chpeeyp | Derecha (mano) |
| Selmák kuchívi | Izquierda (mano) |
| Selmák petáu | Extender (las manos) |
| Selmák pók | Hombro |
| Selmák tukuchébi | Zurda / Zurdo |
| Selpáa | Axilas |
| Sélpáa | Cosquillas |
| Semeel | Hierba / Pasto / Zacate |
| Semeel | Medicina |
| Semeel / tejíp | Zacate / Pasto / Hierba |
| Semeel / tijíip | Pasto / Hierba / Zacate |
| Semeel chináwi | Plantas |
| Semeel ja'l kuyak | Alga marina (en general) |
| Semeel jak | Bosque |
| Semeel jak | Monte |
| Semeel jakp / uweey jak / uweey ji’jagp | Montaña |
| Semeel jpeel | Chamizo colorado (vegetal) |
| Semeel jpeel | Hierba santa (vegetal) |
| Semeel kekóo | Rama de la vieja (vegetal) |
| Semeel kmeey | Rama de hechicero (vegetal) |
| Semeel kojkaau tay | Podador |
| Semeel kuál | Yerba colorada (vegetal) |
| Semeel pákumat | Hiedra (vegetal) |
| Semeel yu' wap | Fumigar |
| Semeel yuu wap | Fertilizar |
| Sempaap / sempaapo | Riñón |
| Sémpaapo | Chotacabras / Tapacaminos |
| Sémpaapo | Tapacaminos / Chotacabras |
| Sempáp gap | Pulmonía |
| Si' wáa / si' wáa 'maay | Mucho (de cantidad y volumen) |
| Si'waa 'maay | Abundancia |
| Si'waa 'maay | Muy / Mucho |
| Si'waat | Muchos (plural) |
| Síl síl | Silbar |
| Síl síl é | Silbando |
| Siña' | Pellizcar |
| Siña' pkuíno | Pellizco |
| Sít | Salir |
| Skueeup | Chueco |
| Smaa | Dormir |
| Smaa tay | Dormilón / Dormilona |
| Smák | Hoja |
| Smákal | Oreja |
| Smákal msoj / t'kuí u' | Oído |
| Smákal táyio | Orejón / Orejona |
| Spíin kua' | Lagartija (negra) |
| Spíin kua' / ju'cheen | Lagartija (chica) |
| Spók | Almohada |
| Spoou | Conocer / Saber |
| Spoou | Saber / Conocer |
| Suu | Obligación (tener que) |
| T'at il | Garrapata |
| T'bjaay | Escribir |
| T'bsmaay | Olvidar |
| T'bsmaay u' | Olvidado |
| T'chi'u / jskwín | Taza / Vaso |
| T'chíu / jskuín | Vaso / Taza |
| T'choojo | Rugoso |
| T'jaali koy | Planchador / Planchadora |
| T'jenaaj u' | Rellenar |
| T'kaa | Grillo (insecto) |
| T'kaan | Ratón |
| T'kbjat tay | Pizcador |
| T'kimilsoou | Verduras |
| T'kiñimig | Algodón |
| T'kuá jeñaau | Sandalias |
| T'kupa' tay | Sembrador / Agricultor |
| T'kupa' tay / t'kubupa' tay | Agricultor / Sembrador |
| T'msaay / t'msáu / t'msaay u' | Sombra |
| T'msíin | Hormiga |
| T'msin | Hormiga (nombre general) |
| T'msin chimaayup | Hormiga de los sauces |
| T'msin kekual | Hormiga roja |
| T'msin kmeey | Hormiga (aborregada) |
| T'msin kuñieeg | Hormiga negra |
| T'msin saj | Hormiga (la más pequeña) |
| T'msin yuu kutay | Hormiga (monchomo) |
| T'msok | Chuparrosa / Colibrí |
| T'msok | Colibrí / Chuparrosa |
| T'muu | Cachanilla (vegetal) |
| T'ñee | Obligar |
| T'pa' | Sembrar |
| T'pa' an / t'pa' u' | Milpa |
| T'pa' u' | Siembra |
| T'puwílu / piwílo | Arte / Artesanía |
| Ta a' kukué | Adivinar |
| Ta'a kué kmat | Desobediente |
| Ta'al | Tío menor (paterno) |
| Ta'am pkuée | Consejo / Aconsejar |
| Ta'u ím ñámant | Pasado mañana |
| Ta'uum / ta'uím | Mañana (otro día) |
| Ta'yiit | Maíz (vegetal) |
| Ta'yiit 'kuwiil / ta'yiit jak al kuwá / ta'yiit jak | Mazorca (del maíz) |
| Ta'yiit jak | Olote (fruto desgranado maíz) |
| Ta'yiit jak miy 'mchiig | Pozole |
| Ta'yiit kojal / ta'yiit kmegaay | Elote |
| Ta'yiit meyaal | Tortillas ( de maíz) |
| Ta'yiit muwaag | Harina (de maíz) |
| Táaju' looy | Problema |
| Taal taal | Gatear |
| Taja'ali jojóyu | Planchar |
| Tajaam pí | Hambre |
| Tajaay piwíl tay | Dibujante |
| Tajak tay / semeel jak tay | Árbol |
| Tajpa' | Papel |
| Tajpa' a'ay u' | Pluma / Lápiz |
| Tajpa' jaay u' | Lápiz / Pluma (bolígrafo) |
| Tajpa' tukusa u' tay | Maestro |
| Tajpaab u' | Zurcir / Coser |
| Tamaa koy tay / tamaa kokoy tay | Cocinero / Cocinera |
| Tamaa táyio | Comedor |
| Tamaa u' / jskuín | Cuchara / Cubierto |
| Tamaa u' / jskuín | Plato |
| Tamaa u' / tamaa tay u' | Mesa |
| Tamaau / tamaa táyio / tamaa ojoju' | Cocina |
| táp | Hincharse |
| Tat | Choya (vegetal) |
| Tay | Grande |
| Tbjáay | Firmar |
| Tcha'ay u' | Lavadero (de ropa) |
| Te e' kuchípi | Bromear |
| Te e' naay 'naap / kuít msí I'mat | Divertido / Chistoso / Cómico |
| Te'em | Quejarse |
| Te'ip piyuu | Engañar |
| Te'kjowiit | Comerciante / Vendedor |
| Te'kjowiit | Vendedor / Comerciante |
| Tebepi' | Almacenado |
| Tebesaau | Despertar |
| Tebicha'u | Piso |
| Tebiñáa u' | Martillo |
| Tebiyaau | Cosechar / Recoger |
| Tebiyáau pa'u / ta' paa táyio / to' paa táyio | Jardín |
| Tebiyauup ja'l kuyak | Sargazo/ Lirio acuático |
| Teeit | Poco |
| Teeit 'maay | Poquísimo (muy poco) |
| Teey | Noche |
| Teey / teey nip | Oscuridad / Oscuro |
| Teey u' | Velador |
| Teey waa jaay | Mañana/temprano/Madrugada |
| Teey waa jaay / Eñiaay wajaay u’ | Temprano / Madrugada |
| Teey yaay / teeyt / kúteey | Tarde |
| Teey yaay juwáyin / teey jpaam | Medianoche |
| Teeyjpeegp | Velar (la noche) |
| Teeyp | Oscurecer |
| Tei'p | Hipo |
| Tejíp k'mílsoou / ’maat kuja’al ’mílsoou | Ciénaga |
| Teki' kuígu / tukujaam tay | Cazador |
| Temi'ip | Sentido / Sien |
| Temi'ip | Sien / Sentido |
| Temiaalk | Tragar |
| Temiaalok u' | Tragadero / Esófago |
| Temióo | A veces |
| Temióo | Cositas |
| Teña' skuaay | Orden / Ley |
| Tenewaay | Juego |
| Teñim | Coito / Acto sexual |
| Tepa' a' | Repetir |
| Tepí' u' | Bolsa |
| Tepiñáat u' | Martillar |
| Tepiñe' | Reproducirse (aparearse) |
| Tesaa táyio | Tenedor (cubierto) |
| Tesaamo | Asomarse |
| Tesemaa mechaa / tesemaa ku'looy | Pesadilla |
| Tesemaay | Pendejo / Pendeja |
| Tesemaay / temesemaay | Tonto / Tonta |
| Tesi' | Chamizo vara prieta (vegetal) |
| Tesíiyu | Gobernadora (vegetal) |
| Tesu ña'ay / 'taan | Ciego / Ciega / Invidente |
| Tetseebo | Contar |
| Tetseebo | Cuenta (cantidades) |
| Tetúñoop tay / tu'ñoop | Envidia |
| Tgap 'maay | Adolorido / Herido |
| Tgap 'maay / p'kaa | Herido / Adolorido |
| Ti' ipu | Sentidos |
| Ti'chaat | Trabajar / Trabajo |
| Ti'chaat u' | Trabajas? |
| Ti'chat jmi'k u1 | Miércoles |
| Ti'chat juwák u’ | Martes |
| Ti'chat mnák u’ | Jueves |
| Ti'chat msíg u' | Lunes |
| Ti'chat msigl payp u’ | Sábado |
| Ti'chat sálchipam u’ | Viernes |
| Ti'il | Arroz (en general) |
| Ti'il 'msaap | Arroz ( blanco ) |
| Ti'il saal júpak | Guisado ( de arroz ) |
| Ti'il u' | Gusano |
| Ti'ip | Creer / Imaginar |
| Ti'ip kmat | Rabia (enfermedad) |
| Ti'ip mat | Mareado |
| Ti'ip pchaam | Mareo |
| Ti'ip tay / ti'ip pkué | Recordar / Acordarse |
| Ti'komat / ti'ip komat | Loco / Demente |
| Ti'komat / ti'iy kmaat | Demente / Loco |
| Ti'komat / ti'pmat / ti'komat pio' pio' | Borracho / Borracha |
| Tí'paayu | Águila |
| Ticha' u' | Clavo |
| Ticha'y | Lavar (ropa) |
| Tiñá kuchípi | Ajena |
| Tiña' | Producir / Hacer |
| Tiña' nay kunáp | Milagro |
| Tiña' u' | Costumbre |
| Tinkíil | Zenzontle |
| Tipa' | Carta |
| Tipa'yu | Cóndor / Águila |
| Tipiwil táyio | Oficina |
| Tiyíil | Rueda |
| Tiyíl | Redondo |
| Tiyín | Cuadrado |
| Tiyuu tey mat / paa nay 'kuíp | Cariñoso / Cariñosa |
| Ti’lum / ti'ilak | Norte (punto cardinal) |
| Tjapáp u' | Aguja |
| Tjpaa jaay u' | Cuaderno |
| Tjpáa kusáau | Leer |
| Tjpíil / jpíil | Trementina |
| Tkau / tichaatu | Alfombra |
| Tkáu chi'ilu | Mecha |
| Tkebesaau | Despiértate! |
| Tkma' | Ciruela (fruto) |
| Tkma' | Durazno (árbol y fruto) |
| Tkma' | Fresa (fruto) |
| Tkma' | Fruta (nombre genérico) |
| Tkma' | Limón (fruto y planta) |
| Tkma' | Manzano (vegetal) |
| Tkma' | Membrillo (vegetal) |
| Tkma' | Naranja / Naranjo (fruto y árbol) |
| Tkma' | Pera (fruto y planta) |
| Tkma' | Platanera (fruto y planta) |
| Tkma' / ti'cha'ut | Manzana (fruto) |
| Tkma' / u'ub | Uva (fruto) |
| Tkma' npi' tay | Membrillo(fruto) |
| Tkmaa | Come! |
| Tkmáa ki'yiti | Granada |
| Tkuaaj u' | Red |
| Tkuat sit | Sangrado (hemorragia) |
| Tkuat yiool | Vena |
| Tkueeyp | Demonio / Diablo |
| Tkueeyp | Diablo / Demonio |
| Tkuey / tukuipaay kual kuyúu | Cabra / Chivo |
| Tkuey / tukuipaay kual kuyúu | Chivo / Cabra |
| Tkuey kekóo / tukuipaay kual kuyúu kekóo | Chivo (hembra) |
| Tkuey kumeey / tukuipaay kual kumeey | Chivo (macho) |
| Tkuey si' | Birria (de chivo) |
| Tkui' mat | Maldito |
| Tkumumaat | Coman! |
| Tma' sajaak | Golondrina (ala puntiaguda) |
| Tmaa | Alimentar |
| Tmaa | Comer |
| Tmaa | Comida |
| Tmaa mgaay íp | Apetito / Antojo |
| Tmáa upi' jí u' | Mantel |
| Tmegaayu jujú u' | Formar |
| Tmiaalok u' | Esófago / Tragadero |
| Tmióo piyó pío | Raro |
| Tmióo yuubchipeey | Fila / Hilera |
| Tmuaalu | Batamote |
| Tojowii / tubuwaajuk | Regalo |
| Toju' ñieet | Arrastrar |
| Toousmaa ja'l kuyak | Algas marinas (con rizoma) |
| Tpí ptchikueewi | Flauta |
| Tpicháat | Construir |
| Tsa' jpáab u' | Hilo |
| Tsaat | Orinada (mujer) |
| Tsít | Brotar |
| Tsmaa | Sueño (de dormir) |
| Tu'ñoop tay | Envidioso |
| Tubuwee | Servir |
| Tukojaa / tukujaa | Chile / Picante / Amargo |
| Tukojkaau tay | Costurera / Sastre |
| Tukojkaau tay | Sastre / Costurera |
| Tukonsáau / tukusáau | Costilla |
| Tukuáa | Verdad |
| Tukuat chuwak | Estéril (hombre o mujer) |
| Túkuat júwaa | Coágulo |
| Tukubusáau / pákusu spóu jooy | Enseñar / Instruir |
| Tukuchaat tay | Empleado / Trabajador |
| Tukuchaat tay | Trabajador / Empleado |
| Tukugap | Enfermedad |
| Tukugap ku'looy | Gonorrea |
| Tukugap ku'seey | Catarro |
| Tukuipaay | Animal |
| Tukuipaay | Insecto |
| Tukuipaay 'ja' ppaay u' | Tortuga |
| Tukuipaay ko'looy | Bestia / Monstruo |
| Tukuipaay ko'looy kekóo | Mula |
| Tukuipaay ko'looy kumeey | Mulo |
| Tukuipaay kubumaati | Pastar |
| tukuipaay miy | Rastro (huellas) |
| Tukuipaay pákuchí | Oruga (con vello) |
| Tukuj'aay tay | Pintor |
| Tukujaa maa | Envenenamiento |
| Tukujóo / j'milu | Lechuza |
| Tukujucheet tay | Ladrón |
| Tukulooy yuu | Velorio |
| Tukumoolp | Jabón |
| Tukumuñi' u' | Fabricante |
| Tukuña'y | Sordo / Sorda |
| Tukuñaam | Oeste (punto cardinal) |
| Tukuñe't tay | Metiche |
| Tukusmákal | Azúcar / Dulce |
| Tukusmákal | Dulce / Azúcar |
| Tukusmákal | Piloncillo |
| Tuñieey / tubuñieey tay | Desear |
| Tuwálo | Ave |
| Tuwalo 'iy tankonaaut | Verdín (ave) |
| Tuwálo 'soou | Pájaro azul |
| Tuwálo / tuwálu | Pájaro |
| Tuwalo ja' kupaat | Garza / Pato |
| Tuwálu wa' | Nido |
| T’nuway | Muñeca (juguete) |
| U' piin / ku'pini | Amamantar |
| U'loo / nay ju’loo | Huérfano |
| U'looy / ku'looy | Malo |
| U'looy máato | Muchísimo |
| U'looy tó / íil jmaa / tsaaj | Podrido / Descompuesto |
| U'looy tó / kuil mat tómat | Descompuesto / Podrido |
| U'maay | Difícil / Dificultad |
| U'mm | Faltar |
| U'mujap 'chóol | Tirantes |
| U'u | Alto (de pararse) |
| U'u | Pararse (hacer alto) |
| Uche'e | Parar |
| Uja' | Piedra / Roca |
| Uja' / uja' ousmaa tay | Roca / Piedra |
| Uja' jabetaa u' | Mica (mineral) |
| Uja' jak / 'ja' j'iyíu / ’ja ’ joou é / ’ja ’ pelsa’ | Cascada |
| Uja' jak / uja' jakp | Pedregal |
| Uja' jusiil | Granito (roca) |
| Uja' júwaa jooy | Aventar piedras |
| Uja' juwáa jooy | Pedrada |
| Uja' k'kual | Piedra roja (gema) |
| Uja' k'msaap | Piedra blanca (gema) |
| Uja' kujpaan | Gema / Piedra preciosa |
| Uja' kujpaan | Piedra preciosa / Gema |
| Uja' kuñieeg | Piedra negra (gema) |
| Ujaa | Llegar |
| Ujaa / ’maat púu uwa’ | Cueva |
| Ujaak saa jooy | Lloviznar |
| Ulch'iin | Empujar |
| Ulták | Uña de gato (vegetal) |
| Uma' | Madurar |
| Uña' | Camino |
| Uñaa tay | Carretera / Pavimento |
| Uñieey | Querer (de desear algo) |
| Uñieyu | Queremos |
| Uusmaat | Duerme |
| Uwa' | Casa |
| Uwa' 'maay | Pueblo |
| Uwa' 'maay tay | Ciudad |
| Uwa' 'maay tay / 'maat tay ñia'k | México (el país) |
| Uwa' á | Casas |
| Uwa' iil | Pulga |
| Uwa' j'silo / tesaau táyio / tesamoo táyio / uwa' tesaau | Ventana |
| Uwa' jnaj u' | Cárcel / Prisión |
| Uwa' kos'jiin | Automóvil / Carro |
| Uwa' kos'jiin | Carro / Automóvil |
| Uwa' kos'jiin mgayio koy / uwa' kos'jiin kumugaay koy tay | Mecánico |
| Uwa' kos'jiin s'jiin koy | Piloto / Chofer |
| Uwa' Kos'jiin táyio | Camión |
| Uwa' kos'jiin, s'jiin koy | Chofer / Piloto |
| Uwa' kosay tay | Albañil / Arquitecto |
| Uwa' kosay tay | Arquitecto / Albañil |
| Uwa' kose'jiin miy | Llantas |
| Uwa' kose'jiin saau | Bicicleta |
| Uwa' kose'jin yuu | Luces (de automóvil) |
| Uwa' kuiil tiyu u' | Museo |
| Uwa' kuiy joou | Avión |
| Uwa' mí | Frente (de la casa) |
| Uwa' msig | Rancho |
| Uwa' msígak kuwaay | Vecinos |
| Uwa' muult | Casita |
| Uwa' paay u' | Pared |
| Uwa' Pajiaal | Enramada |
| Uwa' tamaa u' | Restaurante |
| Uwa' tay | Casota |
| Uwa' tjpa' jaay u' | Escuela |
| Uwa' tukugap uwaaj u' | Hospital / Clínica |
| Uwa' u' / uwa' u' tay | Silla / Asiento |
| Uwa' u' / uwa' u' tay / juwaa u' | Asiento / Silla |
| Uwa' u' tay | Asiento (de automóvil) |
| Uwa' u' tay | Banco / Banca (asiento) |
| Uwa' u' tay mudlt | Sillita |
| Uwa' u' tay tay | Sillota |
| Uwa' yu' 'chi' u' | Santa Catarina (poblado) |
| Uwa'chpat / pesii táyio nie'yu / 'kuat táyio | Puerta |
| Uwa'l pajáa | Visitar |
| Uwaa | Sentarse |
| Uwáa / iwáa / waa | Estar |
| Uwaak | Diarrea |
| Uwádu | Montón / Bonche |
| Uweeu ku'loo | Cerro huérfano (lugar) |
| Uweey | Cerros |
| Uwi' | Culebra / Víbora |
| Uwi' | Víbora / Culebra |
| Uwi' il / uwi' il ti'il | Araña (común) |
| Uwi' il kuñieeg | Viuda negra |
| Uwi' il miyilkóos | Araña patona (doméstica) |
| Uwi' ju'loo kuñieeg | Culebra prieta |
| Uwi' ju'lou kojayuup | Chirrionera (serpiente) |
| Uwi' kekual | Víbora colorada (cascabel) |
| Uwi' kuñieeg | Víbora prieta (cascabel) |
| Uwí' Miisjoweeto / uwi' pajáa yup | Coralillo |
| Uwi' pelsáa npít | Cascabel |
| Uwi' piit | Hierba del venado (vegetal) |
| Uwi' yaay | Culebra topera |
| Uwiil | Tacaño / Tacaña |
| Wá wá e' / tichátu / ’tat techáatu | Ladrar |
| Waco | Ano |
| Wák mak | Cagado |
| Wák tay | Cagón / Cagona |
| Wálo / wálu | Ala |
| Weey / uweey | Cerro |
| Weey na'tiaan / uweey chi’paa | Cima (parte alta de un cerro) |
| Weey nay / weey muut | Cerrito |
| Weey nay / weey s'kuit / uweey pók | Loma (rasgo orográfico) |
| Weey óu / weey ’maat | Falda (parte baja de un cerro) |
| Weey pji'l | Picacho (lugar histórico) |
| Weey tay | Cerrote |
| Wiin jcha' | Siempre viva (vegetal) |
| Wiiy | Tío mayor (paterno) |
| Wík e' | Silencio |
| Wike' | Calmado / Tranquilo |
| Wike' | Tranquilo / Calmado |
| Yaaj chool | Asco |
| Yaat | Huevos / Testículos |
| Yaat | Testículos / Huevos |
| Yaat eltój | Castrar |
| Yaat smi' | Pene |
| Yaat táyio / meyaat táyio | Flojo / Perezoso / Huevón |
| Yaat táyio / meyaat táyio | Huevón / Flojo / Perezoso |
| Yaat táyio / meyaat táyio | Perezoso / Huevón / Flojo |
| Yaatáu e' | Contento / Alegre |
| Yaatáu e' / yaaytáu e' | Alegre / Contento |
| Yaatua'jo | Cierre / cremallera (zipper) |
| Yaatua'jo | Cremallera / Cierre (zipper) |
| Yaau tukupa' tay / yaau kusooj tay | Dentista |
| Yaau yuu jooy | Afilar |
| Yaay | Alma / Espíritu |
| Yaay aksít jooy / ák kiyúu | Emboscar |
| Yaay cha' u' sit / ja' smeel sit | Aliento / Halo |
| Yaay cháu | Espíritu |
| Yaay juwaayu | Mediano |
| Yaay kuwaa | Valiente |
| Yaay kuwaa yió | Cerca / Próximo |
| Yaay mat | Cobarde / Miedoso |
| Yaay mat | Miedoso / Miedosa |
| Yaay sít | Asustar |
| Yaay so'ji | Espantado / Asustado |
| Yaay so'ji tay | Espantador |
| Yaay so'ji’ | Asustado |
| Yaay tu'looy / nay tu'looy | Triste |
| Yaay uñieey | Antojo / Ganas |
| Yaay wá | Bravo / Brava |
| Yaaywaa | Enojado |
| Yaaywaa tay | Coraje |
| Yait eljama | Aburrir |
| Yaliyaal io' | Achatado |
| Yau / yau kuchipi' | Diente |
| Yau gap | Dolor de muelas |
| Yau kuikuatum / yau kuchipi' | Colmillo |
| Yau mátom / yau mát o' | Chimuelo / Chimuela |
| Yau pjcheen | Rechinar (los dientes) |
| Yau táyio | Dientón / Dientona |
| Yau tukonaal / yau jújonaal | Muela |
| Yaychipéey | A gusto |
| Yayuwáa / yayjuwáa yió | Mitad |
| Yiaal | Corteza / Cáscara |
| Yiaal j'nkueen / ta'yiit j'nkueen / ta'yiit miyaal p'kueenu | Tamales |
| Yiajchool | Náusea / Asco |
| Yiil jool | Mover |
| Yiima' / ipáa tchajaay ji'ma' / Eñiaay yiima' | Fiesta |
| Yíit / tíyiit | Semilla |
| yiit piyauup | Desgranar |
| Yima' / jima' | Bailar |
| Yipa'ay | Abusado / Vivo |
| Yipa'ay | Vivo / Abusado |
| Yipók jak | Espinazo |
| Yipók si' | Lomo (parte de animal) |
| Yiwiilp | Fuerza |
| Yiwiilp | Muslo |
| Yiwilp mat | Debilucho |
| Yuu | Estar parado / De pie |
| Yuu | Ojo |
| Yuu gú tegaabo | Mal de ojo |
| Yuu gut mesoo geó | Ojeroso |
| Yuu ha' Cháal / yuu ha' salesaal | Cacarizo |
| Yuu ha' cholechool | Arrugado / Arrugada |
| Yuu ha' kojoli sit | Espinillas (en la cara) |
| Yuu ha' kojóli sít | Graniento / Granienta |
| Yuu ha' Nasenaas | Pecoso / Pecosa |
| Yuu ha' pajaay u' | Polvo (de maquillaje) |
| Yuu ha' pkuán | Tatuaje (de los pómulos) |
| Yuu ha' tay / ha' jeey tay | Trompudo / Trompuda |
| Yuu ha'' jeey | Párpado |
| Yuu ja' sit | Lágrima |
| Yuu jak kojoli | Verrugas |
| Yuu ju'looy | Visco / bizca |
| Yuu makp / iyuu makp / kuyuu mak | Cansado / Agotado |
| Yuu moon / yuu mool | Desvelado |
| Yuu msoj | Tuerto / Tuerta |
| Yuu ñimí' / yuu kupól | Ceja |
| Yuu pajaay píki' / yuu pojosáawi | Despintarse |
| Yuu penta' | Legaña |
| Yuu pjaay | Tatuaje (de los ojos) |
| Yuu pta' sít | Legañoso / Legañosa |
| Yuu sée | Pestaña |
| Yuu spí | Niña del ojo |
| Yuul pajaa | Máscara |
| Yuum | Ojos |
| Yuwiilp | Fuerte |
| Yuwiilp éi mat / jál waayp | Débil |
| Yuwil | Cuarto (parte de res) |
| ’teet tay u' | Ballena |
La lengua kiliwa pertenece a la familia Yumana del grupo de los Hokanas. Se encuentra en grave peligro de extinción, con el fallecimiento de José Ochurte el 7 de febrero de 2018, ahora solo quedan dos personas que hablan con fluidez el idioma.
El diccionario aquí presentado fue preparado por Arnulfo Estrada Ramírez y
Leonor Fardldow Espinosa en un esfuerzo por mantener viva la lengua. Conocé todo su trabajo desde el link consignado abajo.
|
Diccionario Práctico de la Lengua Kiliwa
Arnulfo Estrada Ramírez
Leonor Fardldow Espinosa